Nejlepší kasina v České republice Ice Casino - osobní přístup ke klientovi! Nejlepší kasino Pinup - POCTIVÉ VÝHRY!

Chcete si vychutnat online kasino? http://ceskecasino.best/ vám poskytne nejlepší recenze kasin v České republice.

immediate edge Вавада онлайн казино предлагает выгодные бонусы и акции для игроков.

Společné vzdělávání a podpora škol krok za krokem KA2

Sledování, plánování, hodnocení společného (inkluzivního) vzdělávání.

V rámci klíčové aktivity 2 se průběžně realizují dlouhodobá a opakovaná šetření, mapuje se průběh zavádění společného vzdělávání, zjišťují se změny, k nimž v důsledku implementace společného vzdělávání dochází, vyhodnocují se dopady změn, případně jsou navrhovány úpravy dalšího postupu. Šetření má explorativní, deskriptivní a monitorovací charakter, z metodologického hlediska je založeno na smíšeném výzkumném přístupu (kombinování metod kvantitativního a kvalitativního výzkumu). Aktivita se zaměřuje na sledování průběhu v jednotlivých stupních počátečního vzdělávání (předškolní, první a druhý stupeň ZŠ) na vybraném vzorku škol, s těžištěm v základních školách.

Cílem je zejména: identifikovat a popsat změny a případné problémy spojené se zaváděním společného vzdělávání, navrhovat řešení; vyhodnocovat, jak upravený RVP ZV (ŠVP, IVP) a podpůrná opatření ovlivňují průběh vzdělávání a jeho výsledky u žáků s potřebou podpory, u žáků bez identifikované podpory i třídy jako celku; zaznamenat, sledovat a vyhodnocovat změny v práci pedagogických pracovníků, které budou v přímé souvislosti s realizací společného (inkluzivního) vzdělávání.

Výstupy

Řada Příklady inspirativní praxe I - IV

Čtyři sešity, každý vždy se 4 vybranými příklady, které  představují 4 vybrané typy případů z pedagogické praxe běžných základních škol, byly vybrány na základě výsledků kvalitativním šetření změn pedagogických procesů ve společném vzdělávání. Příklady lze sdílet ve školní praxi nebo pomocí nich porozumět postupům ve školách. 

Jednotlivé sešity ukazují různé aspekty společného vzdělávání případy spolupráce učitelů s různými specialisty při výuce různorodých žáků a při jejich podpoře, systémové přístupy školy  k práci s různými dětmi a postupy v organizaci jejich vzdělávání ve škole,  postupy učitelů  při práci s žáky během výuky po postupy řešení složitých případů žáků ve společném vzdělávání s nutností mezioborové a mezirezortní spolupráce odborníků mimo školu. 

Příklady inspirativní praxe I (NÚV, 2018)

Tento sešit se věnuje  vybraným činnostem učitele ve výuce učitelovo pozorování žáka za účelem identifikovat situaci žáka, aby mohl zvolit vhodný způsob a míru  potřebné podpory; organizace výuky v diferencovaných  skupinách žáků napříč ročníkem; diferencovaná práce žáků s portfoliem a provázení žáka učitelem při přechodu ze speciální školy na školu běžnou během  adaptačního procesu za spolupráce obou druhů škol.

 Příklady 1

Inspirativní příklady spolupráce učitele se školními specialisty při společném vzdělávání - Příklady inspirativní praxe II (NÚV, 2019)

Tyto příklady se věnují spolupráci učitele s různými specialisty ve škole při naplňování společného vzdělávání. Na náročnou situaci vyučovat společně žáky s odlišnými vzdělávacími potřebami a potencionalitami, z toho některé se zvýšenou potřebou speciální podpory, nemá být učitel sám, ale je nutné, aby podporu žákům i samotným učitelům  poskytovali specialisté – školní speciální pedagogové, školní psychologové, sociální pedagogové, výchovní poradci, školní metodici prevence a asistenti pedagoga. 

Ve dvou příkladech je představena spolupráce učitele s dalším pedagogem přímo ve výuce - s asistentem pedagoga a s druhým učitelem při párové výuce, další příklady představují spolupráci se speciálním pedagogem a školním psychologem (příklady spolupráce s výchovným poradcem a sociálním pedagogem jsou uvedeny v odborné monografii „Spolupráce učitele s dalšími odborníky v realitě společného vzdělávání“ viz níže).

Pro školy, kterým se speciálních pedagogů a školních psychologů nedostává, a je jich stále většina, mohou příklady ukázat, že nestačí specialisty do školy získat, a ti budou působit jako solitéry a plnit své úkoly, ale nastává hledání cesty pro společné pedagogické působení a v případě, že se podaří, i nalézání. 

Tam kde specialisté působí, záleží na vytvoření podmínek, aby jejich práce byla pro učitele a následně pro žáky co nejvíce přínosná. Těžištěm tohoto sdělení je proto popis samotného procesu spolupráce, jak se dvojice pedagogů dobraly toho, že si vytvořily vztah umožňující společné pedagogické dílo.

Příklady 2

Případové konference ve školách a pro školy - Příklady inspirativní praxe III (NPI ČR, 2020)

Příklady představují využití postupů případové konference – ve škole dosud málo rozšířeného, sice na organizaci a čas náročného, ale velmi účinného prostředku skupinového řešení problémů dětí/žáků ve vzdělávání s odborníky mino školu a rodiči.

Jsou zastoupeny čtyři typově rozdílné případy: vytváření odborného týmu na podporu dítěte s problémem ve školním vzdělávání výukovým i sociálním, problém výkonu rodičovské odpovědnosti v rámci výchovy a vzdělávání, tvorba podpůrné odborné sítě pro rodinu pečující o vzdělávání dítěte se zdravotním postižením, změna výchovy dítěte s poruchou chování při ukončení ústavní péče a příprava školy. 

Zvolené příklady ukazují konkrétní postup, jak docházelo k hledání a nalézání řešení ve prospěch dítěte ve spolupráci odborníků mezi sebou a s jeho rodinou. 

Příklady 3 

Podpora nadání: pedagogické prostředky podpory nadání a „nadání“ v konceptech škol - Příklady inspirativní praxe IV (NPI ČR, 2022)

V rozhovorech v opakovaném šetření po třech letech se vynořil v praxi škol nový prvek -  pozornost otázce vzdělávacích potřeb a podmínek pro učení u žáků nadaných. 

PIP pro školskou praxi ukazují příklady, jak školy chápou otázku naplňování potřeb různorodých žáků, kteří se vzdělávají společně, a jak hledají cestu k systematické a průběžné podpoře jejich dispozic;  ukazují, jak pedagogičtí pracovníci rozšiřují pohled na nadání nejen s ohledem na žáky s přiznanou podporou diagnostikované pedagogicko-psychologickou poradnou, ale věnují pozornost potřebě rozvíjet dispozice diferencovaně s individuální podporou i dalším žákům. Pro školní praxi ukazují příklady o uvažování, hledání a přístupech k rozvíjení nadání na úrovni organizace výuky a pedagogické práce školy.   

Čtyři typově rozdílné případy se věnují tématům: vzdělávací strategie učitelky 1. stupně ZŠ zaměřená na rozvoj tvořivosti žáků s kazuistikami žáků nadaných; diferenciace a individualizace jako koncepční i realizační jádro výuky; strategické postupy vedení školy a učitelů na podporu „nadaných“ a nadaných žáků; propojování formálního a neformálního vzdělávání žáků ve vybraných vzdělávacích oblastech.

 Příklady 4

 


Nástroj pro evaluaci a autoevaluaci učitelů ve školách

Rukověť  používání nástroje TEIP k sebehodnocení profesní zdatnosti učitelů pro výuku ve společném vzdělávání 

Důvěra učitele ve vlastní pedagogické schopnosti/profesní zdatnost má motivační potenciál učitele: podmiňuje, kolik vnitřní energie je schopný nasbírat a věnovat svojí práci, jak je vytrvalý při řešení výchovných situací, jakou houževnatost vyvine k dosažení toho, o co ve své práci usiluje. Předpokládá se, že: čím více učitel považuje svoji profesní zdatnost za silnější, tím víc úsilí, vytrvalosti a houževnatosti vyvine.  Učitelé s vnímanou slabou profesní zdatností naopak rychle vyčerpají svou energii a úsilí, když před sebou vidí překážky. Navíc svou činnost často spojují s nepříjemnými pocity, stresem apod. 

Znalost o úrovni profesního sebehodnocení pro výuku ve společném vzdělávání může pomoci samotnému učiteli, vedení školy při vedení učitelů i při personalizovaném dalším vzdělávání učitelů, které bude cílené na konkrétní nedostačující dovednosti učitele nebo na ujištění o jeho dosažené kompetentnosti.

Mezinárodní dotazník škály TEIP Teacher efficacy for inclusive practices pro sebehodnocení učitelů byl adaptován a výzkumným šetřením u učitelů MŠ, ZŠ i SŠ byl ověřen pro české prostředí Nástroj slouží ke zjišťování, jak učitel hodnotí své dovednosti v oblasti práce s různými žáky ve třídě, spolupráci s dalšími odborníky a rodiči ve společném vzdělávání. Dotazník má připravené modifikované verze pro učitele z jednotlivých stupňů s návodem k užívání a vyhodnocení. K použití přímo ve školách a v pedagogickém výzkumu.

 


Společné vzdělávání v mateřských školách

Průběžná zpráva o výsledcích zavádění a realizace společného vzdělávání III. Mateřské školy (NPI ČR, 2020)

 Průběžná zpráva 3_MŠ

 

Zpráva o identifikovaných obtížích a problémech v prostředí škol při implementaci společného vzdělávání III. Mateřské školy (NPI ČR, 2020)

Zpráva seznamuje s nálezy o obtížích a problémech v pedagogické činnosti mateřských škol při implementaci společného vzdělávání, které byly identifikovány v šetření 2019 –2020. Kvantitativní šetření proběhlo na vzorku 202 MŠ, který odpovídá poměrnému zastoupení vzhledem k různosti MŠ  a poměrnému zastoupení škol ze všech krajů,  v kvalitativním šetření se uskutečňovaly individuální rozhovory na výběrovém vzorku 20 škol mezi učitelkami a ředitelkami.  

Panuje shoda zúčastněných včetně představitelů preprimární pedagogiky - tvůrců soudobého konceptu předškolního vzdělávání, že zásadní překážku pro to, aby se v mateřských školách mohla realizovat pedagogická práce založená skutečně na inkluzívním přístupu a při tom byl naplňován úkol všem různorodým dětem poskytovat podmínky pro optimální osobnostní rozvoj a vzdělávání, představuje vysoký počet dětí na jednoho učitele. Dále je vnímána obtíž s věkovou diverzitou ve třídě při inkluzi dvouletých dětí; obtíže se začleňováním dětí s těžšími projevy poruch chování, které ohrožuje samotné děti i děti ostatní nebo zásadně narušuje sociální klima a výchovnou péči o tyto děti; dále byly zaznamenány obtíže při začleňování dětí přicházejících nově do posledního povinného ročníku; obtíže při práci s rodinami z odlišného kulturně sociálního prostředí; obtíže při spolupráci a podpoře rodičů dětí s již v MŠ identifikovanými SVP, kdy obtíž představuje  vytvoření a udržení podporující sítě odborníků s výsledným multioborovým přístupem a společným řešením problémů ve spolupráci s rodiči.  

Jako problém se ukazuje míra přijetí konceptu inkluzívního přístupu učiteli při péči o děti a jejich vzdělávání, mnozí mají výhrady k heterogenní výuce/pedagogickým činnostem vzhledem k podmínkám, ve kterých probíhá. Ředitelé vnímají jako závažný problém nedostatečnost podpůrných podmínek. Problémem se jeví působení protichůdných názorů na úlohu předškolního vzdělávání, na jedné straně je  přijatý požadavek společného vzdělávání dětí s různými vzdělávacími možnostmi a potřebami, ve veřejném prostoru se zároveň vyskytuje i mediálně prezentuje názor zdůrazňující dosahování vzdělávacího výkonu, který jednostranně zaměřuje pozornost na nutnost rozšíření kognitivní složky výchovně vzdělávacího působení MŠ.

Zpráva o identifikovaných obtížích a problémech v prostředí škol při implementaci společného vzdělávání III. Mateřské školy

 


 

Společné vzdělávání v základních školách

Zpráva o identifikovaných obtížích a problémech I (NÚV, 2018)

Zpráva seznamuje s nálezy tematizujícími problémy a obtíže ve vzdělávacím procesu v základních školách v rámci implementace společného vzdělávání, a to těmi, které byly identifikovány během první etapy šetření včetně těch problémů a obtíží, které přímo identifikovali, pojmenovali a nahlížejí sami učitelé – účastníci šetření.  Součástí zprávy jsou doporučení pro vzdělávací politiku, vedení škol a  přípravu učitelů na společné vzdělávání.

Problémy jsou spjaté s charakterem zaváděné a realizované změny; s přijímáním a zaváděním změny školami; jako problém se jeví i konkrétní pedagogické úkoly školy ve společném vzdělávání, se kterými se má vyrovnat škola jako vzdělávací instituce: dosahování výsledků učení a jejich hodnocení, pedagogický přístup k žákům se SVP. 

Jako obtíže jsou identifikovány: rozdílné úrovně vědění a dovednosti v oblasti společného vzdělávání u učitelů; příprava a organizace výuky žáků v heterogenní třídě; vzdělávání žáků cizinců  a dalších žáků s OMJ; podpora škol – potřeba zacílené podpory škol s rozdílnými potřebami, problémy k řešení, které mají nebo jejich charakter a podmínky pro vzdělávání různých žáků.

Učiteli deklarované obtíže: práce s žáky s obtížemi, spolupráce s rodiči žáků se SVP, administrativní zátěž při poskytování podpory žákům se SVP, pedagogická diagnostika žáků učitelem. Chybí jim  supervize (bezpečné prostředí a mimo školu) a konkrétní poradenství v akutních situacích.

Jako rozvojové potřeby ve škole se ukazují: získávání asistentů pedagoga do školy, práce s asistenty pedagoga, inkluzívní kultura školy: společná komunikace o společném vzdělávání ve škole, akceptovaný koncept spravedlivosti ve vzdělávání, zvládání prostředků pero individualizaci, diferenciace i společné učení.

Zpráva o identifikovaných obtížích a problémech I

 

Průběžná zpráva o výsledcích zavádění a realizace společného vzdělávání I (NÚV, 2018) 

Zpráva seznamuje s pojetím šetření společného vzdělávání prostřednictvím smíšeného kvalitativního a kvantitativního výzkumu v běžných základních školách hlavního proudu vzdělávání s těžištěm v linii kvalitativní, kdy se šetření zaměřilo na vnímání a hodnocení proměn pedagogických procesů společného vzdělávání z pohledu učitelů a vedení základních škol. Jsou představeny první výsledky kvalitativního šetření k pojetí výuky při společném vzdělávání různých dětí, k podmínkám pro společné vzdělávání ve třídě, k obtížím učitelů s diferenciací a individualizací výuky a představám o dalším směřování školy ve společném vzdělávání ve vztahu k charakteristikám školy a jejím předchozím zkušenostem s výukou žáků s rozdílnými dispozicemi pro učení a rozdílnými vzdělávacími potřebami.

 Průběžná zpráva 1

 

Zpráva o identifikovaných obtížích a problémech II (NÚV, 2019)

Zpráva o obtížích 2

 

Průběžná zpráva o výsledcích zavádění a realizace společného vzdělávání II (NÚV, 2019)

Text seznamuje s výsledky kvantitativní části šetření vnímání a hodnocení proměn pedagogických procesů společného vzdělávání učiteli a vedením základních škol. 

Pro vnitřní proměnu školy a pojetí vzdělávání směřující k inkluzívní výuce byly sledovány dílčí domény pedagogických procesů: Zkušenosti a vnímaná spolupráce s asistentem pedagoga, složení třídy a zaměření výuky, zkušenosti učitelů s výukou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a hodnocení podmínek pro jejich výuku ve společném vzdělávání, připravenost na společné vzdělávání žáků, spolupráce a vnímaná podpora, Vnímání změn a překážek při realizaci společného vzdělávání zástupci vedení ZŠ, charakteristika školy z pohledu zkušenosti školy se společným vzděláváním, preferované výukové strategie s ohledem na diferenciaci a individualizaci výuky  a pedagogické zaměřenosti ZŠ na společné vzdělávání, tj. jak učitelé, resp. zástupci vedení ZŠ vnímali myšlenku společného vzdělávání.

Podrobněji jsou výsledky zpracován\y v monografii Na cestě k inkluzi viz níže.

Průběžná zpráva 2 

 

Průběžná zpráva o výsledcích zavádění a realizace společného vzdělávání IV (NPI ČR, 2022)

Zpráva přináší vybrané výsledky mimořádné etapy šetření věnované společnému vzdělávání v ZŠ při vzdálené výuce během covidové pandemie. Učitelé základních škol vybraných krajů hodnotili náročnost výuky v režimu distančního vzdělávání, zda modifikovali cíle, plánování, přípravu, hodnocení, nakolik se jim dařila diferencovaná podpora žáků, komunikace s rodiči.   

Průběžná zpráva 4

 

Zpráva o identifikovaných obtížích a problémech IV (NPI ČR, 2022)

Zpráva IV. je monotematická, věnuje se problému, jak školy řeší složité případy žáků, tedy takové, kdy v silách školy samotné není vyřešit problém a je třeba spolupráce mezioborové, případně mezirezortní, a obtížím škol, které jsou spojeny s řešením problémů.

Přináší poznatky z průběžných šetření od r. 2017 a především z akčního výzkumu (2021 – 22) zaměřeného na podmínky pro řešení složitých případů a způsoby, jak v zúčastněných školách pomocí postupů case managementu s využitím metody případových konferencí řeší konkrétní případy, jak reflektují, které problémy, jak a jakým způsobem  zvládají, jak nalézají či nenalézají  řešení a co jim činí obtíže. 

Zpráva o obtížích 4

 

Zpráva o monitoringu zavádění a implementaci společného vzdělávání v pedagogických procesech škol. Závěrečná zpráva (NPI ČR, 2022)

Zpráva o monitoringu

 


Monografie a odborné články

Spolupráce učitele s dalšími odborníky v realitě společného vzdělávání

odborná monografie

Spolupodílení se specialistů na společném vzdělávání vyžaduje vzájemnou spolupráci učitelů a všech ostatních. Spolupráce není pouze otázkou nastavení organizačních procesů ve škole, ale jedná se o proces vytváření vztahů a ujasňování si kompetencí a rolí a zvládání otevřené a respektující komunikace, není samozřejmé, že ke spolupráci dojde.  

Publikace je určena odborníkům z pedagogického výzkumu, vzdělávání pedagogických pracovníků, vedením škol i samotným pedagogickým pracovníkům –  učitelům, výchovným poradcům, školním metodikům prevence, sociálním pedagogům, speciálním pedagogům a školním psychologům.

TOMKOVÁ, A., HEJLOVÁ, H., PROCHÁZKA, M., & NAJMONOVÁ, M. (2020). Spolupráce učitele s dalšími odborníky v realitě společného vzdělávání. České Budějovice: Pedagogická fakulta JČU.

 

Na cestě k inkluzi: proměny pedagogických procesů ve vzdělávání a jejich pojetí učiteli a zástupci vedení ZŠ

výzkumná monografie

Publikace zpracovává výsledky z první etapy kvantitativního šetřeni ve 140  běžných základních školách ze všech krajů zastoupených za školu vždy 5 učiteli 1. stupně, 5 učiteli 2. stupně a zástupcem vedení školy. Dotazování probíhalo souběžně s šetřením kvalitativním; sledovalo názory pedagogů na společné vzdělávání a jeho meze, zkušenosti s výukou žáků s různými druhy obtíží a možností poskytovat jim podporu, názory na poskytovanou podporu školám, zátěž a překážky při uskutečňování společného vzdělávání. Text předkládá dílčí výsledky z projektové aktivity a v rámci celého realizovaného výzkumu přináší pohled na společné vzděláváni z perspektivy inkluze s důrazem na speciálně pedagogické implikace. 

PIVARČ, J. (2020). Na cestě k inkluzi: proměny pedagogických procesů ve vzdělávání a jejich pojetí učiteli a zástupci vedení ZŠ. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. 

 

Příběhy společného vzdělávání ze vzdálené výuky během covidové pandemie

odborná monografie

V textu jsou zpracovány příběhy ze společného vzdělávání při vzdálené výuce v době covidu - příběh jedné školy o tom, jak se vyrovnávala se situací a řešila výuku, příběhy učitelů 1. a 2. stupně z různých škol o tom, jak zvládali situaci, na co kladli při výuce důraz a co si z nucené  vzdálené výuky odnesli pro svoji další pedagogickou práci.

Příběhy ukazují přístupy k výuce za mimořádných podmínek a pedagogikou reflexi  výuky v distančním režimu vzdělávání, především v digitálním prostředí, kdy učitelé neulpívají na technické a organizační stránce  komunikace v online prostředí, ale sledují otázky proměny důrazů a priorit ve  výukových i vzdělávacích cílech, otázku výběru obsahů pro vzdálenou výuku a jejich didaktickou transformaci – co a kterými postupy zprostředkovat, kolik prostoru věnovat společnému učení během výuky, samostatnému učení žáků a jak zvládat specifickou podporu žáků s obtížemi na dálku.  

HEJLOVÁ, H., NOVOTNÁ, J., BAČOVÁ, V. & TOMKOVÁ, A. (2022). Příběhy společného vzdělávání ze vzdálené výuky během covidové pandemie. NPI ČR.

monografie

 


ODKAZY NA DOSTUPNÉ PUBLIKOVANÉ TEXTY

Psychometrické vlastnosti dotazníku The Teacher Efficacy for Inclusive Practices (TEIP): ): Adaptace české verze škály u učitelů mateřských škol. 

výzkumná studie v časopise

PIVARČ, Jakub.(2022). Psychometrické vlastnosti dotazníku The Teacher Efficacy for Inclusive Practices (TEIP): Adaptace české verze škály u učitelů mateřských škol. Studia paedagogica. Roč. 27, č. 1, s. 125–152.

Dostupné z: https://doi.org/10.5817/SP2022-1-5

 

Z výzkumu společného vzdělávání v mateřských školách – podněty pro tvůrce vzdělávací politiky 

výzkumná studie časopise

HEJLOVÁ, Helena, TOMKOVÁ, Anna (2021). Z výzkumu společného vzdělávání v mateřských školách – podněty pro tvůrce vzdělávací politiky.Pedagogika. Vol 71 No 3: Možnosti využití pedagogického výzkumu pro vzdělávací politiku, s. 505524.

 Dostupné z:https://doi.org/10.14712/23362189.2021.974

 

Didaktický rozměr příkladů z praxe společného vzdělávání 

odborný článek v časopise

TOMKOVÁ, Anna, HEJLOVÁ, Helena. (2020). Didaktický rozměr příkladů z praxe společného vzdělávání. 

Dostupné z: https://www.ped.muni.cz/komensky/clanky/didakticky-rozmer-prikladu-z-praxe-spolecneho-vzdelavani

 

Příklady z praxe společného vzdělávání inspirující 

odborný článek v časopise

TOMKOVÁ, Anna, HEJLOVÁ, Helena (2020). Příklady z praxe společného vzdělávání inspirující. Komenský: časopis pro učitele základní školy. Roč. 144, č. 3, s. 18-23.

Dostupné z: https://www.ped.muni.cz/komensky/clanky/priklady-z-praxe-spolecneho-vzdelavani-inspirujici

 

S čím se učitelé potýkají při výuce ve společném vzdělávání 

příspěvek ve sborníku z konference

NOVOTNÁ, Jiřina (2019) S čím se učitelé potýkají při výuce ve společném  vzdělávání. Perspektivy inkluzívního vzdělávání: Sborník příspěvků ze závěrečné konference pořádané v rámci projektu OPVV cesty k inkluzi, 2019. S. 8-17.

Dostupné z:https://dspace5.zcu.cz/handle/11025/35916

 

Pedagogické procesy v podmínkách společného vzdělávání a jejich výzkum 

odborný článek v časopise

TOMKOVÁ, Anna; HEJLOVÁ, Helena (2018). Pedagogické procesy v podmínkách společného vzdělávání a jejich výzkum. Slavonic Pedagogic Studies Journal. 7(2), s. 247-268.

 Dostupné z: https://doi.org/10.18355/PG.2018.7.2.3

 

PIVARČ, Jakub (2020) Attitudes of Czech primary school pupils towards people with intellectual disabilities: the role of experience and participant demographics.  Educational Studies, Vol. 48, I 2,  pp. 185-204 . 

odborný článek v časopise

Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/03055698.2020.1746637?journalCode=ceds20

 

PIVARČ, Jakub (2019) Ideas of Czech primary school pupils about intellectual disability. Educational Studies, Vol. 45, I. 6, pp. 692-707. 

odborný článek v časopise

Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03055698.2018.1509784

 


Logolink OP VVV