Česká republika má opět nejlepší výsledky v Evropském indexu dovedností. V některých oblastech se ale zhoršuje

Česká republika dosáhla v roce 2022 v Evropském indexu dovedností nejlepšího výsledku ze všech evropských zemí. V časovém srovnání se však v některých oblastech zhoršuje.

Česká republika získala v roce 2022 v Evropském indexu dovedností, který měří a porovnává systémy dovedností ve všech evropských zemích, skóre 70 z možného maxima 100. Jde o nejlepší výsledek ze všech zemí. Následuje Finsko se skóre 67, naopak nejslabší Itálie získala skóre 15. ČR dosahuje v indexu dovedností opakovaně nejlepšího umístění, výsledky v časovém srovnání ale ukazují v některých oblastech jistá zhoršení, místy se zřejmě projevuje vliv covidové krize.

Přečtěte si detailní analýzy:

Evropský index dovedností: výsledky ČR

Evropský index dovedností v mezinárodním pohledu

Zhoršení výsledku ČR není dobrý signál zejména vzhledem ke skutečnosti, že za dané období se většině zemí skóre zlepšilo (13 zemí). V případě osmi zemí zůstalo víceméně nezměněno a deset zemí se stejně jako my zhoršilo. Evropský index dovedností tak nastiňuje, jaký dopad měly nedávné krize na různé aspekty systémů vytvářejících a využívajících dovednosti populace v jednotlivých evropských zemích.

Evropský index dovedností (ESI) je složený ukazatel, který tým odborníků Cedefopu (Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání) zkonstruoval za účelem měření a porovnávání výkonu jednotlivých zemí v oblasti dovedností. Index dovedností se skládá se ze tří pilířů: rozvoj dovedností, aktivace dovedností a slaďování dovedností a trhu práce. Index byl vypočten pro všech 27 členských zemí EU a pro čtyři další země (Velká Británie, Island, Švýcarsko a Norsko). Roky uváděné u skóre odpovídají rokům vydání ESI. Index ESI je však vydáván s určitým zpožděním. Vlastní data, ze kterých byly jednotlivé indikátory vypočítány, jsou tak zpravidla starší, většinou o dva roky, v některých případech i více. Lze tedy říci, že ESI 2022 popisuje skutečnost, jaká byla přibližně v roce 2020 (v případě některých indikátorů i starší).

Skóre jednotlivých indikátorů indexu ESI pro ČR v letech 2020 a 2022

Skóre indikátorů ESI ČR 20 22 menší

Zdroj: Cedefop, 2022.

Za výborným celkovým umístěním České republiky stojí především relativně dobré umístění ve všech třech pilířích, neboť vyrovnaný výsledek zemi favorizuje oproti zemím s nevyrovnaným výsledkem na jednotlivých škálách: v roce 2022 Česká republika obsadila 11. místo v pilíři Rozvoj dovedností (skóre 58 ze 100), 16. místo v Aktivaci dovedností (skóre 54) a 1. místo ve Slaďování dovedností (skóre 93).

Jak si opravdu vede ČR v systému dovedností?

Výsledky indexu dovedností je vždy potřeba interpretovat v kontextu. K dobrému výsledku ČR v indexu přispívají i určité charakteristiky trhu práce vlastní mnoha dalším postkomunistickým zemím. Například tu převažují středoškolské profese, existuje relativně vysoká příjmová rovnost a paradoxně relativně málo flexibilní pracovní trh (s nízkým podílem částečných úvazků). Kontext výsledku ČR v indexu dovedností je složitý, proto výsledek nelze interpretovat jako jednoznačně pozitivní.

Na mikroúrovni je patrné, že mezi dovednostmi, které požadují zaměstnavatelé, a těmi, kterými disponuje populace, existují poměrně značné strukturální nesoulady. Zjednodušeně řečeno, to, že je v situaci plné zaměstnanosti prakticky každý zaměstnán, a to ve vysoké míře i na pozicích odpovídajících úrovni vzdělání, zdaleka neznamená, že všichni tito lidé mají ty dovednosti, které zaměstnavatelé potřebují. Vysoká míra firemního vzdělávání v posledních letech naopak svědčí o situaci, kdy firmy na trhu práce nenacházejí lidi s potřebnou kvalifikací. Index také neodráží skutečnost, že značný podíl pracovníků pracuje v jiném oboru, než ve kterém získali vzdělání.

Vysokou pozornost si zaslouží ty škály v rámci indexu ESI, kde ČR neskóruje příliš vysoko, nebo ty, kde se zhoršuje. V oblasti počátečního vzdělávání sem patří často diskutovaný zvyšující se podíl mladých lidí, kteří opustí školský systém bez dosažení alespoň středního vzdělání. Varovnými signály jsou i dlouhodobé poklesy kvality počátečního vzdělávání vyjádřené ve výsledcích čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti 15letých dětí. V oblasti dalšího vzdělávání je dlouhodobou a nelepšící se slabinou českého systému nízká účast v celoživotním učení. Ve výsledcích indexu ESI z roku 2022, nebo přesněji řečeno, v některých jeho škálách, se již projevil počínající vliv covidové krize, nikoli však naplno. Nicméně lze předpokládat, že v dalším vydání tohoto indexu bude již tento vliv více patrný, stejně jako prudké ekonomické zpomalení v důsledku války na Ukrajině.

Další informace najdete v analýze: Evropský index dovedností: výsledky ČR

Jak si stojí ČR v mezinárodním srovnání

Dobrý výsledek České republiky v indexu je dán na jedné straně kombinací určitých pevných rysů systému, který je v některých charakteristikách zděděn i v dalších postkomunistických zemích. Na druhé straně se zde odráží velmi dobré ekonomické výsledky ČR v poslední době, fungující průmysl a prakticky plná zaměstnanost. První jev je možné pozorovat hlavně v pilíři Slaďování, kde jsou favorizovány systémy s vyšší mírou příjmové rovnosti a vysokou zaměstnaností.

Přehled celkových výsledků ESI

Celková tabulka ESI menší

Zdroj: https://www.cedefop.europa.eu/en/tools/european-skills-index

V některých subškálách s námi skórují velice vysoko další postkomunistické země, v jiných naopak země rychle se ekonomicky rozvíjející (pobaltské, Malta) nebo země se stabilní rozvinutou silnou ekonomikou (skandinávské, Švýcarsko). Je to však relativně vyrovnaný výkon spočívající v kombinaci výše uvedených charakteristik, který ČR vynesl na špici žebříčku. To je jistě pozitivní skutečnost. Nicméně naprosto to nedokladuje efektivní schopnost systému vytvářet a využívat ty správné dovednosti podle potřeb ekonomiky. Ve škálách např. není zahrnut důležitý rozměr obsahového nesouladu mezi vykonávanou profesí a dovednostmi.

Nesoulad dovedností a trhu práce

Jiná šetření ukazují častý strukturální nesoulad profese a dovedností. Např. šetření PIAAC (2012), které testuje reálné dovednosti jednotlivců, sice také potvrdilo, že ČR má nadprůměrný podíl osob, jejichž úroveň formální kvalifikace odpovídá úrovni vykonávané profese, ale zároveň zjistilo, že pokud změříme reálné dovednosti, je u nás naopak velmi mnoho osob, jejichž schopnosti nejsou v zaměstnání adekvátně využity. Dokonce v tomto bodě patříme k nejhorším mezi sledovanými zeměmi. Také z národních šetření absolventů středních i vysokých škol (např. šetření NPI o absolventech středních škol nebo šetření Centra pro studium vysokého školství o vysokoškolácích Absolvent 2018) vyplývá, že často pracují v jiném oboru, než vystudovali, což implikuje nevyužití jejich získaných dovedností. Zde ovšem chybí možnost mezinárodního srovnání s ostatními zeměmi.

I reálná zkušenost z trhu práce dosvědčuje, že jsou-li prakticky všichni zaměstnáni, neznamená to, že mají odpovídající dovednosti, ale pouze to, že zaměstnavatelé v mnoha případech nemají příliš na výběr, ačkoli dovednosti uchazečů zdaleka neodpovídají ideálním požadavkům. Nedostatek pracovních sil tak může vytvářet strukturální nesoulady v dovednostech uvnitř podniků a profesí, který indikátorem ESI není podchycen.

Směřování systému do budoucna

V neposlední řadě je třeba poznamenat, že i kdyby hypoteticky náš dovednostní systém byl 100% efektivní a odpovídal plně aktuálním potřebám ekonomiky, neznamená to, že strategicky naplňuje žádoucí směřování země do budoucna. Má-li se naše země stát znalostní, technologicky vyspělou ekonomikou orientovanou na vysokou přidanou hodnotu, nemůže nabídka dovedností, která je určována současnými nebo spíše minulými požadavky trhu práce, být dostačující. Ve svých ambicích by systém vytváření dovedností měl být o několik kroků napřed a připravovat lidi pro budoucnost, a to nikoli jen ve smyslu dovedností odpovídajících potřebám trhu práce, ale i v širším slova smyslu komplexně vzdělaných lidí schopných se dobře orientovat v komplikovaném společensko-kulturně-informačním prostředí a formovat tak do budoucna zdravou, vyspělou a stabilní společnost.

Další informace najdete v analýze: Evropský index dovedností v mezinárodním pohledu

Související odkazy:

https://www.cedefop.europa.eu/en/tools/european-skills-index

Celkový graf ESI 

Pilíře ESI


Chcete vědět, co vás v budoucnu čeká na trhu práce a jaké dovednosti budou v budoucnu potřeba? Zajímá vás budoucnost odborného vzdělávání a možné scénáře jeho vývoje?

Přihlaste se k odběru newsletteru a už vám žádná novinka neunikne. Přečtěte si již vydané novinky z Evropy a prozkoumejte, čím se zabýváme v projektu ReferNet Česká republika

Další aktuality

Zapojme všechny – Efektivní pomoc pro děti se sociálním znevýhodněním

Ve dvojdílném podcastu s Michaelou Kučerovou a Terezou Dejmalovou z obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni jsme hovořili na téma vzdělávání dětí z rodin se sociálním znevýhodněním.

Číst více

Chystáme se na jazyky

Zveme vás na webinář k jazykové propedeutice, který je určený především učitelům a učitelkám v MŠ a na 1. stupni ZŠ. Zajímavé informace a inspirace mohou přinést také pedagogům speciálních škol a všem dalším zájemcům.

Číst více

DIGI roadshow pro ředitele škol na všech krajských pracovištích NPI ČR

Zahájení výuky nové informatiky a začlenění rozvoje digitálních kompetencí napříč předměty se blíží. Jak na změny ve vaší škole? Přijďte se zeptat odborníků, inspirovat se příběhy škol, které už začaly, podělte se o své zkušenosti a názory – nezůstávejte na změny sami!

Číst více

Digitální kompetence prakticky – sledujte živě streamovanou debatu

Digitální technologie ovlivňují každý obor lidské činnosti, proto je potřebujeme postupně zapojovat do výuky všech předmětů, a zároveň rozvíjet digitální kompetence žáků. Jenže použití digitálních pomůcek v hodině automaticky neznamená rozvoj digitálních kompetencí – tak jak na to? Jak se v tom zorientovat?

Číst více

Mezinárodní konference: Patříme k sobě? Region jako „education village“

„K výchově dítěte je třeba celé vesnice“, praví africké přísloví. Vychází z faktu, že pro zdařilou výchovu je zapotřebí spolupráce rodiny, školy, spolků, obcí, firem, odborných pracovišť… zkrátka celé „vesnice“. Nezvou nás snad dramatické události posledních let k prohloubení spolupráce významných regionálních aktérů ve prospěch zkvalitnění vzdělávání a výchovy? Patříme k sobě?

Číst více