Česká republika dosáhla v Evropském indexu dovedností nejlepšího výsledku v Evropě

Nejlepšího skóre dosáhla Česká republika v nízkém podílu dlouhodobě nezaměstnaných, který vychází zejména z dobrého výkonu ekonomiky a téměř plné zaměstnanosti, jež byla pro Českou republiku v posledních letech charakteristická.

 

Index dovedností se skládá ze tří oblastí (rozvoj dovedností, aktivace dovedností a sladění dovedností a potřeb trhu práce), které jsou sledovány pomocí patnácti měřitelných ukazatelů, jejichž hodnoty jsou čerpány z různých mezinárodních databází.

Nejvyšší možné skóre má Česká republika za nízkou dlouhodobou nezaměstnanost

Nejlepšího skóre dosáhla Česká republika v nízkém podílu dlouhodobě nezaměstnaných (skóre 100 – nejlepší mezi sledovanými zeměmi), který vychází zejména z dobrého výkonu ekonomiky a téměř plné zaměstnanosti, jež byla pro Českou republiku v posledních letech charakteristická. Výborných výsledků dosáhla ČR také v podílu populace s minimálně středním vzděláním (skóre 95) a vysokém podílu žáků a studentů odborných programů (skóre 96). Jedná se o dlouhodobé rysy českého vzdělávacího systému, kde je střední odborné školství hlavním proudem a těší se ve srovnání s většinou zemí poměrně velké oblibě.

V ICT dovednostech jsme průměrní

Průměrné hodnoty má v ČR ukazatel podílu osob s vysokými ICT dovednostmi (skóre 51). Statistiky vycházejí z šetření Eurostatu, kde jsou osoby s vysokými ICT dovednostmi definovány zvládnutím 5–6 ICT úkolů z předložených šesti. Pozitivní zprávou je, že se v ICT dovednostech postupně zlepšujeme a daří se nám snižovat odstup za průměrem zemí EU. Zatímco v roce 2007 mělo vysoké ICT dovednosti 17 % respondentů v ČR oproti 23 % v EU, v roce 2014 šlo o 27 % vs. 29 %. Nejnovější data z šetření Eurostatu však potvrzují, že jsme v ICT stále pod průměrem EU.

Prostor pro zlepšení je v dalším vzdělávání

Slabšího výsledku ČR dosáhla v ukazateli účasti na dalším vzdělávání (skóre 26), který zjišťuje, jaký podíl dospělých se účastnil vzdělávání v posledních čtyřech týdnech před dotazováním. Tento poměrně nelichotivý ukazatel nejeví v dlouhodobé perspektivě významné známky zlepšování. Zajímavé je srovnání tohoto ukazatele s dalšími průzkumy mimo index dovedností. Průzkum Adult Education Survey (AES) zjišťoval účast na dalším vzdělávání v průběhu posledního roku a ukázal pro ČR o něco příznivější výsledek (46,1 % v roce 2016, mírně nad průměrem EU). Vypadá to, že v ČR se dospělí účastní spíše kratšího jednorázového vzdělávání oproti jiným zemím (např. Švédsko), které vykazují vysokou míru vzdělávání jak za poslední rok, tak za poslední čtyři týdny.

V podnikovém vzdělávání si vede ČR lépe. Z šetření v podnicích (CVTS) vyplývá velmi vysoká účast zaměstnanců ČR na podnikovém vzdělávání (84 %, nejvyšší podíl v EU). Velmi často jde o vzdělávání zaměstnanců ze strany podniků, které nemohou najít vhodně kvalifikované uchazeče na trhu práce. Lze však konstatovat, že kultura celoživotního vzdělávání stále není v ČR plně rozvinuta a chybí nástroje jeho komplexní podpory.  

V evropském srovnání je Česko nejlepší, ale zlepšuje se nejpomaleji

Za Českou republikou s výsledkem 77 následuje v indexu dovedností Finsko a Slovinsko (75), dále pak Estonsko, Lucembursko a Švédsko (73). Na druhé straně spektra stojí Španělsko (31), Řecko (30) a Itálie (24). Od roku 2018 se skóre České republiky zlepšilo o 1 bod. Zlepšilo se však i skóre většiny ostatních zemí, a to v průměru o téměř 4 body, což znamená, že v celkovém relativním srovnání všech zemí Česká republika svůj náskok mírně ztrácí. Nejvíce se zlepšují skóre zemí s nižšími výsledky (Bulharsko, Rumunsko, Španělsko).

Česká republika již podruhé v řadě dosáhla nejlepšího skóre v Evropském indexu dovedností díky relativně vysokému a vyrovnanému výsledku ve všech třech oblastech. Do hypotetického maxima 100 bodů však zbývá ještě velký prostor k vylepšení. Zároveň je index dovedností odrazem celkové reality a nelze jej interpretovat zjednodušeně. Ukazuje jednak silné stránky českého vzdělávacího systému, jako je tradičně vysoká účast na středním vzdělávání, rozmanitost a obliba odborných vzdělávacích programů, dále množství pracovních příležitostí díky dobré ekonomické situaci posledních let, jednak i slabší oblasti, jako je například účast populace na dalším vzdělávání.

TZ Evropský index dovedností

Odkaz na podrobný článek o indexu dovedností na webu ReferNetu 

Další aktuality

Britská inspirace: Jak začlenit nově příchozí žáky do vzdělávání

Představujeme vám 10dílný seriál, který připravili redaktoři webu Zapojmevšechny.cz na základě anglické Národní strategie podpory začleňování nově příchozích žáků do školní výuky.

Číst více

Pozvánka: Jak motivovat dospělé ke vzdělávání v Jihočeském kraji

Co udělat pro to, aby se dospělí více účastnili dalšího vzdělávání a celoživotního učení? Přijďte se inspirovat a diskutovat 13. října do Českých Budějovic.

Číst více

Jak na digitální kompetence na základní škole? Sledujte živou debatu u kulatého stolu

Co si představit pod pojmem digitální kompetence? Jak je implementovat do výuky? Jaký přínos mají digitální kompetence pro žáky? Sledujte debatu s učiteli, kteří se s vámi podělí o vlastní zkušenosti. 

Číst více

Proběhla první letní škola propojování formálního a neformálního vzdělávání

V Chaloupkách se letos v srpnu sešlo 22 učitelek a učitelů ze základních i středních škol, kteří pilotovali třídenní program se zájmem načerpat inspiraci pro svou práci.

Číst více

Španělsko: revoluce v odborném vzdělávání a přípravě

Španělsko se stalo průkopníkem nového modelu odborného vzdělávání a přípravy.

Číst více