Nejlepší kasina v České republice Ice Casino - osobní přístup ke klientovi! immediate bitwave Library zlib project z-library zlibrary project

Odhalování budoucích trendů zaměstnanosti a dovedností: Skills Intelligence

Které dovednosti budou v budoucnosti nejžádanější? To a mnohé další lze zjistit z projekcí budoucích kvalifikačních potřeb od Cedefopu. Jaké indikátory lze v projekcích sledovat a jak si v nich stojí Česká republika?

Kvalitní dovednosti odpovídající potřebám zaměstnavatelů zajišťují lidem přístup k atraktivním pracovním příležitostem a zvyšují výkonnost ekonomiky. Ale jak zjistit, jaké dovednosti budou v budoucnosti nejžádanější? Odpovědí na tuto otázku jsou projekce budoucích kvalifikačních potřeb. Na celoevropské úrovni vytváří tyto projekce Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) pod názvem Cedefop Skills Forecast. Projekce poskytuje kvantitativní informace o budoucích trendech zaměstnanosti v jednotlivých sektorech ekonomiky a profesních skupinách za všechny země EU. Dovednosti jsou chápány jako implicitní charakteristiky profesních skupin a sektorů, pro které je předpovídán vývoj zaměstnanosti.

Díky projekci Cedefopu získáváme cenné informace o budoucím vývoji zaměstnanosti a potřebách pracovního trhu ve všech zemích EU. Výsledky projekce mohou sloužit jako vodítko pro vzdělávací instituce, politiky a zaměstnavatele při plánování a přizpůsobování se budoucím potřebám trhu práce. Na jejich základě mohou být podporovány inovace vzdělávacích programů, posilovány určité dovednosti nebo přesun pracovní síly do určitých sektorů, formulovány strategie a opatření pro zlepšení fungování pracovního trhu, snižování nezaměstnanosti a ekonomický růst. Zároveň šíře projekce Cedefopu umožňuje mezinárodní srovnání a pochopení trendů v nadregionálním měřítku.

Aktuální projekce byla vydaná v roce 2023 a předpovídá vývoj až do roku 2035. Její výsledky jsou veřejně dostupné a lze je získat v různých formách z několika hlavních zdrojů na webovém portále Cedefopu.

Indikátory publikované na platformě Skills Intelligence

Jedním z takových zdrojů jsou indikátory vybrané a zpracované Cedefopem, které jsou publikovány na jeho interaktivní platformě Skills Intelligence. Indikátory z projekce jsou zde součástí širšího souboru indikátorů z různých zdrojů a jejich výhodou je, že jsou prezentovány prostřednictvím jednoduchého a snadno použitelného grafického rozhraní. Následující indikátory byly vypočteny na základě dat projekce:

Detailní zaměstnanost v odvětvích (Detailed employment by sector)

Indikátor poskytuje podrobné rozdělení zaměstnanosti podle sektorů ekonomiky a výhled do toku 2035. Podíváme-li se na Českou republiku z hlediska hodnot tohoto indikátoru a předpokládaného růstu zaměstnanosti v jednotlivých sektorech, tak do roku 2035 se očekává poměrně výrazný růst zaměstnanosti v sektoru podnikatelských služeb (12,1 %). Tato hodnota je ovšem mírně pod očekávaným růstem za celou EU (15,0 %). Zhruba průměrný růst zaměstnanosti ve srovnání s EU se předpokládá v sektoru veřejných a soukromých neziskových služeb, kam patří veřejná správa, obrana, školství a zdravotně sociální práce. Očekávaný nárůst zaměstnanosti v tomto sektoru je 5,9 %, což se příliš neliší od průměrného očekávaného růstu za celou EU (5,7 %). Naopak v řadě jiných sektorů se v ČR očekává pokles zaměstnanosti, a to často v protikladu s očekávaným růstem v EU. Výrazný pokles zaměstnanosti je očekáván zejména v sektoru stavebnictví, kdy do roku 2035 má poklesnout zaměstnanost v tomto sektoru v ČR o 11,3 % oproti předpokládanému 2 % růstu v EU. Pokles zaměstnanosti v ČR se dále očekává i ve výrobním sektoru (pokles o 7,1 % oproti růstu v EU 4,6 %) a v sektoru distribuce a doprava, který zahrnuje např. maloobchodní a velkoobchodní prodej (pokles o 3,4 % oproti očekávanému růstu zaměstnanosti za EU 6,2 %).

Zaměstnanost v high-tech ekonomice (Employment in high-tech economy)

Indikátor vyjadřuje podíl zaměstnaných osob v segmentech výroby a služeb, které jsou považovány za znalostně náročné (high-tech), v roce 2009, 2022 a předpoklad velikosti tohoto podílu v roce 2035. Data jsou poskytována pro high-tech výrobu, znalostně náročné high-tech služby a high-tech ekonomiku jako celek (tj. součet zaměstnanosti v high-tech výrobě a službách). V ČR je podle tohoto indikátoru již v současnosti celkový podíl osob zaměstnaných ve znalostně náročných segmentech vysoký (celkem 14,4 %, z toho podíl v high-tech výrobě dosahuje 10,9 %, což je nejvyšší hodnota v rámci EU). V roce 2035 má zaměstnanost v high-tech ekonomice v ČR zůstat na vysoké úrovni 14,6 % (z toho podíl zaměstnaných v oblasti znalostně náročných high-tech služeb má činit 4,2 % a v high-tech výrobě 10,2 %).

Růst zaměstnanosti v high-tech ekonomice (Employment growth in high-tech economy)

Obdobný indikátor poskytuje informace o růstu zaměstnanosti v sektorech výroby a služeb, které jsou považovány za znalostně náročné (high-tech), mezi lety 2009-2022 a o předpokládaném růstu v letech 2022-2035. Tento indikátor ukazuje, že se v české ekonomice do roku 2035 již neočekává výrazný růst zaměstnanosti ve znalostně náročných sektorech výroby a služeb. Nárůst zaměstnanosti v těchto sektorech má podle prognóz činit jen asi 1,5 % oproti očekávanému nárůstu v EU o 10,6 %. Tento výsledek je ovlivněn předpokládaným poklesem zaměstnanosti v oblasti high-tech výroby v ČR o 4,5 %.

Zaměstnanosti v high-tech profesích (Employment in high-tech occupations)

Indikátor vyjadřuje podíl osob zaměstnaných ve vědeckovýzkumných a ICT profesích (definovaných vybranými skupinami ISCO) v roce 2009, 2022 a předpoklad pro rok 2035. Podíl těchto takzvaných "high-tech profesí" v ekonomice ukazuje technologickou náročnost odvětví či celé země. Podíl lidí zaměstnaných ve vědě, strojírenství a ICT povoláních v ČR do roku 2035 by měl tvořit 14,2 %, což je více než činí průměr EU, kde se zaměstnanost v high-tech povoláních odhaduje na 11,5 %. V rámci těchto profesí by v ČR nejvyšší a zároveň z hlediska EU nadprůměrný podíl měli zaujímat pracovníci ICT servisu, a to 67,3 % oproti 56,1 % za EU.

Růst zaměstnanosti v high-tech profesích (Employment growth in high-tech occupations)

Obdobný indikátor, který ukazuje velikost změny podílu osob zaměstnaných v "high-tech profesích" v letech 2009-2022 a předpokládaný vývoj v období 2022-2035. V ČR má vzrůst zaměstnanost v high-tech povoláních v období 2022-2035 o 20,3 %, což se příliš neliší od průměrného růstu 21,1 % za EU.

Riziko automatizace profesí (Automation risk for occupations)

Indikátor odhaduje pravděpodobnost automatizace pro jednotlivá povolání. Nejohroženější povolání jsou ta, která mají vysoký podíl úloh, které lze automatizovat (obsluha specializovaného technického zařízení, rutinní nebo neautonomní úkoly), a ta, která se málo spoléhají na komunikaci, spolupráci, kritické myšlení a dovednosti v oblasti služeb zákazníkům. Riziko automatizace se dále zvyšuje v povoláních, kde zaměstnanci uvádějí omezený přístup k profesnímu vzdělávání, které by jim pomohlo zvládnout změny na trhu práce. Mezi první tři nejvíce ohrožená povolání v rámci celé EU patří řidiči a obsluha vozidel, stavební dělníci a uklízeči a pomocníci.

Budoucí růst zaměstnanosti (Future employment growth)

Indikátor poskytuje odhadovanou změnu poptávky na trhu práce z hlediska celkového procentuálního nárůstu zaměstnanosti do roku 2035 a lze jej rozdělit podle odvětví ekonomické aktivity, povolání nebo úrovně vzdělání. Podle údajů tohoto indikátoru se celkový budoucí růst zaměstnanosti v období 2022-2035 za EU odhaduje na 3,1 %, zatímco v České republice se růst zaměstnanosti neočekává (- 0,2 %).

Budoucí roční růst zaměstnanosti (Future annual employment growth)

Obdobný indikátor poskytuje odhad očekávané roční procentní změny poptávky po zaměstnancích v jednotlivých zemích. Ukazuje očekávání, o kolik se poptávka po pracovních místech každý rok zvýší nebo sníží od roku 2022 do roku 2035. I tento indikátor může být rozdělen podle odvětví ekonomické aktivity, povolání nebo úrovně vzdělání. Očekávaný roční růst zaměstnanosti je prakticky ve všech zemích EU poměrně nízký a vzhledem k tomu, že se v ČR neočekává do roku 2035 nárůst zaměstnanosti celkem, nepředpokládá prognóza ani meziroční změny.

Budoucí potřeba zaměstnanosti (Future employment needs)

Indikátor poskytuje odhad celkového počtu volných pracovních míst v jednotlivých profesích do roku 2035. Jedná se o součet budoucích potřeb vycházejících a) z nutnosti nahradit stávající pracovní sílu a b) z nutnosti obsadit nová pracovní místa v důsledku růstu ekonomiky – který může být v případě poklesu poptávky i negativní. V důsledku nutnosti nahradit odcházející pracovníky může tedy být budoucí potřeba zaměstnanců v určitém povolání významná, i když se očekává pokles celkového počtu zaměstnanců dané profese.

Podle odhadu bude jak v EU, tak i v ČR potřeba obsadit nejvíce pracovních míst ve skupině odborníků. V rámci této skupiny se má jednat zejména o výzkumníky a inženýry, pracovníky ve školství a odborníky v úřadech. V této skupině má být přitom poptávka zaměřena především na pracovníky s vysokou úrovní vzdělání. Druhou nejpočetnější skupinou z hlediska budoucí poptávky mají být podle odhadu pracovníci ve službách a obchodě, zejména se jedná o pracovníky v pečovatelských službách a pracovníky v osobních službách. V těchto profesích by měla být největší poptávka po středně kvalifikovaných pracovnících. Třetí skupinou z hlediska poptávky mají být operátoři a montéři, a v rámci této skupiny zejména řidiči.

Budoucí pracovní příležitosti (Future job openings)

Indikátor poskytuje informace o počtu osob, které budou v daném povolání potřeba v nadcházejících letech. Poptávka po těchto osobách je rozdělena na: a) nová/zaniklá pracovní místa, tj. čistou změnu zaměstnanosti v důsledku vytvoření nových pracovních míst a zániku některých stávajících, b) nahrazovací poptávku, která zachycuje počet osob potřebných k nahrazení pracovníků, kteří změnili zaměstnání nebo opustili pracovní trh (např. důchodci) a c) celkovou poptávku, tj. součet nových/zaniklých pracovních míst a nahrazující poptávky. Z hlediska nových pracovních míst má v České republice v tomto období vzniknout nejvíce pracovních příležitostí pro odborníky (přes 300 tis.), naopak k poklesu pracovních míst má dojít u pracovníků v obchodě (kolem 90 tis.) a úředníků (87 tis.).

Budoucí pracovní vyhlídky (Future job prospects)

Tento indikátor porovnává budoucí počet pracovních příležitostí v dané profesi s celkovou zaměstnaností v této profesi. Pokud je počet budoucích pracovních příležitostí vysoký ve srovnání s celkovou zaměstnaností, hovoříme o dobrých pracovních vyhlídkách. Například skóre nad 60 znamená, že bude více pracovních příležitostí než současný počet pracovních míst v daném povolání. Naopak, pokud je skóre nižší než 40, pracovní vyhlídky budou relativně nízké. Velmi dobré z hlediska budoucí pracovní poptávky mají podle tohoto indikátoru zejména odborníci (100 bodů v ČR i EU). Naopak v řadě profesí jsou v ČR ve srovnání s EU vyhlídky na zaměstnání nižší. Nižší skóre podle tohoto indikátoru má ČR ve skupině tzv. přidružených odborníků, kam patří např. stavební inspektoři, technici, zdravotničtí laboranti atd. (skóre 24 oproti 75 v EU), dále se nižší vyhlídky zaměstnání v ČR týkají úředníků (skóre 13 oproti 41 v EU), manažerů (skóre 24 oproti 78 v EU), operátorů a montérů (skóre 43 oproti 64 za EU), pomocných a nekvalifikovaných pracovníků (skóre 44 oproti 75 za EU) a obchodníků (skóre 27 oproti 43 za EU).

Budoucí poptávka po kvalifikaci (Future qualification demand)

Tento indikátor ukazuje, jak se bude v letech 2022 až 2035 měnit úroveň kvalifikace zaměstnaných osob. Úroveň kvalifikace jednotlivce je klasifikována jako vysoká (ISCED 5 a vyšší), střední (ISCED 3 a 4) nebo nízká (ISCED 2 a nižší). Pro ČR prognóza předpokládá, že podíl zaměstnaných pracovníků s nízkou úrovní vzdělání by se příliš měnit neměl, očekávat lze přesun mezi střední a vysokou úrovní kvalifikace, kdy dojde k poklesu podílu pracovníků se střední kvalifikací (72, 7 % na 65,9 %) zatímco zvýšit by se měl podíl vysoce kvalifikované pracovní síly z 26,8 % na 33,3 %.

Budoucí vývoj profesí vyžadujících odborné vzdělání (Future of VET occupations)

Tento indikátor vychází z ukazatele odborných kvalifikací (VET occupations), který odhaduje podíl osob s odbornou kvalifikací v různých povoláních. Odborné kvalifikace se časem vyvíjejí, a tak se mění i definice profesí, které indikátor sleduje. Indikátor se snaží zachytit změny tím, že rozděluje odborná povolání do tří skupin: (i) tradiční odborná povolání, jejichž úroveň vzdělání a zaměření zůstává víceméně nezměněna (například stavební dělníci nebo operátoři ve výrobě); (ii) moderní odborná povolání, jako jsou pracovníci v sociálních nebo osobních službách, která často vyžadují vyšší úroveň kvalifikace než dříve (s výrazným nárůstem absolventů terciárního stupně vzdělání) nebo vyžadují stejnou úroveň dovedností, ale ve vzdělávacích oblastech mimo tradiční odborné obory, a (iii) nová odborná povolání, která vyžadují vyšší úroveň dovedností a v oblastech mimo rámec tradičního odborného vzdělávání (například ICT technici nebo zdravotníci). Indikátor dále porovnává vyhlídky zaměstnanosti v těchto profesích s těmi, u kterých se předpokládá, že nevyžadují odbornou kvalifikaci (VET), jako jsou manažeři, profesionálové a většina kancelářských pracovních míst, ale také ty, kde postačuje nižší úroveň dovedností (jednoduché práce).

Práce s indikátory

Každý indikátor poskytuje různé možnosti třídění dat, zejména např. podle jednotlivých zemí, povolání, odvětví, časového období apod. Je možné zvolit si rovněž různé formy zobrazení (např. mapa Evropy, sloupcový či pruhový graf, tabulka) a výstup exportovat v různých formátech či sdílet. Kromě toho obsahuje webová prezentace každého indikátoru i odkazy na krátké informační články Cedefopu k tématům souvisejícím s daným indikátorem (tzv. „data insights“ a „blog articles“). Zde se objevují např. upozornění na zajímavé či varující výsledky některých zemí, povolání apod.

Jako příklad práce s tímto prostředím uvádíme některé možnosti zobrazení výsledků projekce v indikátoru Budoucí vývoj profesí vyžadujících odborné vzdělání (Future of VET occupations).

Předpokládaný podíl zaměstnanosti v profesích vyžadujících odborné vzdělání v roce 2035 (mapa Evropy)

Ukázka grafu Evropa

Podíl zaměstnanosti v profesích vyžadujících odborné vzdělání v ČR a EU-27, srovnání let 2009, 2022 a předpokladu pro rok 2035 (pruhový graf)

Ukázka grafu zaměstnanostČR EU

Předpokládaná změna podílu zaměstnanosti v profesích vyžadujících odborné vzdělání v ČR a EU-27 v období 2022-2035, podle různých typů profesí (pruhový graf)

Ukázka grafu změna zaměstnanostČR EU

Zajímají Vás další formy projekcí Cedefopu? Zjistěte, co nabízí Skills Forecast ve svých online vizualizacích a publikacích za jednotlivé země.


Připravily Zdeňka Šímová (NVF) a Jana Trhlíková (NPI)

Cedefop (2023). Skills intelligence. https://www.cedefop.europa.eu/en/tools/skills-intelligence


Chcete vědět, co vás v budoucnu čeká na trhu práce a jaké dovednosti budou v budoucnu potřeba? Zajímá vás budoucnost odborného vzdělávání a možné scénáře jeho vývoje?

Přihlaste se k odběru newsletteru a už vám žádná novinka neunikne. Přečtěte si již vydané novinky z Evropy a prozkoumejte, čím se zabýváme v projektu ReferNet Česká republika

Další aktuality

Vyjádření k informacím zveřejněným dne 29. ledna 2024 v článku na Seznamzpravy.cz

NPI ČR se důsledně ohrazuje proti nepravdivým informacím, které byly zveřejněny na Seznamzpravy.cz v článku Další fáze výuky začala. Místo Přemyslovců bude důležitější výklad.

Číst více

Projekt Podpora kurikulární práce škol vypracoval analýzu dostupných otevřených vzdělávacích zdrojů

Analýza byla provedena s důrazem na saturaci všeobecně vzdělávacích předmětů v mateřských, základních a středních školách.

Číst více

Elektronické přihlášky na SŠ krok za krokem

Tisková zpráva MŠMT: Navýšení počtu přihlášek, prioritní seřazení škol a snazší přístup k informacím o přijetí – to vše přinese digitalizace přijímacího řízení na střední školy.

Číst více

Chci být uvádějícím učitelem: Jak mohu podpořit svého začínajícího kolegu

Připravili jsme vzdělávací programy na téma uvádějícího učitele s nabídkou řady doporučení vycházejících z praxe. Vzdělávání probíhá na krajských pracovištích NPI ČR ve všech krajích.

Číst více

Trh práce podle Cedefopu: Stárnoucí, digitální i zelený

Jaké změny pozorujeme na evropském trhu práce? Zaměstnanost ve veřejných službách a znalostní ekonomice roste, zatímco průmysl a další tradiční odvětví čelí propadu. Stárnutí populace a digitální dovednosti se stávají klíčovými tématy. Pracovní pozice také čím dál více reflektují zelenou transformaci.

Číst více