Národní reformy v odborném vzdělávání: urychlení pokroku v reakci na nové priority EU

Evropské systémy odborného vzdělávání a přípravy procházejí dynamickou proměnou, kterou urychlují nové priority EU i potřeby trhu práce. Nejnovější policy briefs ukazují pokrok ve zvyšování flexibility a inovativnosti systémů OVP. Do popředí se zároveň dostávají témata wellbeingu, digitalizace a moderních výukových přístupů, na něž upozorňuje i Herningská deklarace.

Druhé vydání policy briefs (stručných podkladů pro tvorbu politik) Cedefopu o odborném vzdělávání a přípravě mapuje pět let vývoje národních politik ve členských zemích sítě ReferNet. Vychází v době, kdy Herningská deklarace vytyčuje nový směr evropského odborného vzdělávání a přípravy a věnuje větší pozornost dobrým životním podmínkám žactva, studentstva a učitelstva, inovativním pedagogickým přístupům a pokročilé technologii.

Nově zveřejněné policy briefs Cedefopu přinášejí komplexní hodnocení reforem OVP v členských státech EU, Norsku a na Islandu v období 2021–2025. Analýza, která sleduje více než 400 opatření z 29 zemí sítě ReferNet, ukazuje výrazný pokrok při zvyšování flexibility a inovativnosti systémů OVP. Naproti tomu pokrok v oblastech inkluzivity, atraktivity a zajišťování kvality je pozvolnější.

Cedefop představil hlavní trendy na virtuální akci EU priorities in VET – from Osnabrück to Herning and beyond, které se zúčastnilo 370 zástupců a zástupkyň z 35 zemí. Diskutovány byly trendy v modernizaci kurikul odborného vzdělávání a přípravy, v rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace, v posilování celoživotního kariérového poradenství, v rozvoji digitalizace a v oslovování a podpoře zranitelných skupin účastníků vzdělávání. Tyto trendy byly ilustrovány příklady z jednotlivých zemí a pohledy zúčastněných aktérů a aktérek.

Cedefop upozornil na dvě přetrvávající výzvy:

• složitost koordinace řízení odborného vzdělávání a přípravy mezi mnoha aktéry,
• zajištění udržitelného národního financování dlouhodobých reforem.

Dvojí transformace udává směr

Policy briefs potvrzují, že téměř všechny sledované země začlenily digitální dovednosti do svých reforem, zatímco rozvoj zelených dovedností postupuje pomaleji, v reakci na proměňující se potřeby trhu práce. Přístupy se výrazně liší – od rakouských plánů pro klimaticky neutrální výstavbu až po inovativní meziodvětvové požadavky na udržitelnost na Islandu, které jsou začleněny napříč kvalifikačními rámci. Zajímavými příklady jsou také centra excelence odborného vzdělávání v Bulharsku a na Slovensku zaměřená na dvojí transformaci. Ukazují, jak mohou klastrové strategie podporovat rozvoj specializovaných dovedností v nově vznikajících oblastech.

Zajišťování kvality: budování základů

Většina zemí pracuje na posilování svých národních rámců zajišťování kvality v souladu se zásadami Evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v odborném vzdělávání a přípravě (EQAVET), aby byla zajištěna kvalita napříč různými vzdělávacími cestami. Některé země zároveň zavádějí průkopnické systémy sledování uplatnění absolventů.

Země jako Chorvatsko, Lotyšsko, Slovensko, Rumunsko a Slovinsko pilotně testují tyto mechanismy sledování absolventek a absolventů s cílem lépe porozumět výsledkům odborného vzdělávání a přípravy a zlepšit schopnost reagovat na potřeby zaměstnavatelů – což představuje důležitý krok směrem k tvorbě politik založených na důkazech.

Různorodý pokrok při plnění cílů EU

Hodnocení podle kvantitativních referenčních hodnot EU ukazuje zajímavé rozdíly:

• Norsko dosahuje míry zaměstnanosti absolventů a absolventek odborného vzdělávání a přípravy 95,5%, což výrazně převyšuje referenční hodnotu EU ve výši 82%.
• Německo vykazuje nejvyšší podíl učení se prací u mladých dospělých ve věku 20–34 let – 94,5%, což přesahuje cíl EU ve výši 60%.
• Švédsko vyniká účastí dospělých na celoživotním učení s hodnotou 66,5%, tedy nad cílem EU ve výši 50%.

Tyto rozdíly odrážejí různé výchozí podmínky, strukturu trhů práce i harmonogramy reforem v jednotlivých členských státech.

Zaměření Herningu: wellbeing a inovace

Důraz Herningské deklarace ze září 2025 na wellbeing žactva, studentstva a vyučujících a učitelů představuje významný posun v prioritách EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Země jako Česko, Polsko a Norsko připravují programy zaměřené na podporu wellbeingu vyučujících. Nizozemsko, Slovensko, Česko, Finsko, Lotyšsko, Litva a Maďarsko se současně zaměřují na duševní a psychickou pohodu žactva a studentstva prostřednictvím cílené podpory a poradenství, vytváření bezpečného vzdělávacího prostředí a rozvoje průřezových dovedností.

Stejně pozoruhodné jsou i nové experimenty s umělou inteligencí a imerzivními technologiemi v Belgii, Rakousku, Německu, Polsku, Švédsku, Slovinsku a Španělsku. Tyto pilotní projekty zkoumají, jak mohou pokročilé nástroje obohatit a diverzifikovat teoretické i praktické učení, aniž by se ztratily specifické pedagogické silné stránky odborného vzdělávání a přípravy.

Výhled do budoucna

V době, kdy Evropská komise realizuje iniciativu Unie dovedností, zdůrazňují stručné podklady pro tvorbu politik význam silnější koordinace, efektivní integrace zdrojů a hlubšího zapojení sociálních partnerů. Země, které dosáhly výrazného pokroku, sdílejí několik společných rysů. Jsou jimi silná spolupráce mezi aktéry, sladěné finanční zdroje a jasné struktury řízení.

Připravila Martina Kaňáková

Cedefop (2025, December 17). National VET reforms – accelerating progress to meet renewed EU priorities. Headlines.

Zajímá Vás, jakým vývojem prochází odborné vzdělávání v Evropě? Přečtěte si novinky z Evropy nebo se přihlašte k jejich odběru. Odborným vzděláváním se zabýváme v projektu ReferNet Česká republika.