Jaké kvalifikace budou v budoucnosti na trhu práce nejžádanější? A které dovednosti budou pracovníci potřebovat? Odpovědi přináší projekce budoucích kvalifikačních potřeb, které na celoevropské úrovni vytváří Cedefop.

 

Dovednosti a kvalifikace odpovídající potřebám trhu práce umožňují pracovníkům získat zajímavé pracovní uplatnění, zároveň jsou nezbytnou podmínkou pro zajištění ekonomického růstu. Nástrojem, který spojuje výsledky analytických a výzkumných prací s cílem poskytnout komplexní informace a syntetický pohled na současný stav i budoucí trendy na trhu práce v Evropě, je platforma Skills intelligence. Tato platforma obsahuje projekce budoucích trendů zaměstnanosti v jednotlivých sektorech ekonomiky a profesních skupinách za všechny země EU. Síla prognóz Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) přitom spočívá v tom, že používají jednotnou metodiku, takže výsledky jsou srovnatelné mezi zeměmi a umožňují na jedné straně získat celkový obrázek o trendech na trhu práce a rozvoji dovedností v rámci celé EU a na druhé straně identifikovat specifické stránky jednotlivých ekonomik. V současnosti prognóza pokrývá období až do roku 2035.

Interaktivní platforma Skills intelligence představuje nástroj pro narativní vizualizaci dat, který může pomoci tvůrcům politik a dalším uživatelům porozumět trendům v povoláních, sektorech, zemích a dovednostech. Tento nástroj je postaven na dvou hlavních pilířích. První pilíř tvoří datová část založená na sadě indikátorů, které pocházejí z výzkumů a analýz Cedefopu (předpověď dovedností, evropský průzkum dovedností a pracovních míst a dovedností OVATE) a oficiálních statistik vypracovaných Eurostatem (EU-LFS, EU-SILC, výzkum využívání ICT v domácnostech a jednotlivci). Druhým pilířem je kvalitativní obsah (data insights), což jsou zprávy a analýzy k různým tématům.

Interaktivní platforma Skills inteligence umožňuje zobrazit jednotlivé indikátory v různých souvislostech, např. zobrazit výsledky podle vybraných zemí nebo vyhledat data, která jsou k dispozici pro zvolená povolání nebo odvětví. Pro získání komplexnějšího pohledu byly rovněž vyvinuty tematické panely, které propojují nejzajímavější data o důležitých oblastech, jako je např. digitalizace a technologie, trendy v oblasti zaměstnanosti nebo poptávka po dovednostech a umožňují je nahlížet z různých úhlů pohledu.

Ilustrační foto

Výchozí situace České republiky oproti zemím EU

Abychom získali vhled do typů ekonomických činností, kterými se země zabývá, a do dovedností, které se v současnosti uplatňují na trhu práce, je třeba se zaměřit na indikátory, jako je celkový počet zaměstnaných v jednotlivých povoláních a odvětvích a na rozdělení podle úrovně vzdělání nebo věku. Indikátory popisující trendy v oblasti zaměstnanosti pracují s hodnotami z roku 2022.

Vývoj počtu zaměstnaných obyvatel

Z tohoto ukazatele můžeme odvozovat řadu dalších důležitých poznatků o fungování trhu práce v jednotlivých zemích. Vyjadřuje celkový počet lidí jakéhokoli věku, kteří v současné době pracují. Z pohledu České republiky je přitom tento ukazatel velmi významný. Zatímco růst podílu zaměstnaného obyvatelstva v rámci EU v roce 2022 dosáhl 2,3 %, Česká republika je jedinou zemí EU, kde podíl zaměstnaného obyvatelstva poklesl (-0,8 %), a obsadila tak poslední místo v žebříčku. Ukazuje se tak, že nedostatek pracovní síly v ČR má reálný základ a může být limitujícím faktorem pro další ekonomický růst založený na dosavadních ekonomických modelech.

Zaměstnanost v odvětvích

Ukazatelem, ze kterého rovněž vyplývají výrazné rozdíly mezi Českou republikou a ostatními zeměmi EU, je rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích. V roce 2022 pracovala v ČR v oblasti výroby více než čtvrtina pracovníků (26,3 %), zatímco v rámci EU tento podíl činil jen 15,8 %. Mírně vyšší byl v ČR i podíl pracujících ve stavebnictví (7,8 % oproti 6,8 % za EU) a v dopravě a skladování (6,1 % v ČR oproti 5,2 % v EU). Podobné zastoupení pracovníků jako v ČR najdeme v EU v oblasti vzdělávání, v odvětví ICT služeb nebo veřejné správě a obraně. Naopak výrazně nižší bylo v ČR zastoupení pracovníků v sektoru zdravotní a sociální péče, kde pracovalo jen 8 % lidí, zatímco v rámci EU 11,1 %. Určitým překvapením může být skutečnost, že významně méně lidí se v ČR uplatňuje v oblasti administrativních služeb, kde podíl pracovníků je ve srovnání s EU téměř poloviční (2,2 % oproti 4,2 %).

Zaměstnanost podle úrovně vzdělání

Specifická je i výchozí situace ČR z hlediska vzdělanostních úrovní pracujících. Velmi nízké je zastoupení pracovníků s nízkou úrovní vzdělání (4,4 % oproti 16,7 % za EU). Naopak velmi nadprůměrný je podíl těch, kteří mají střední úroveň vzdělání (68,8 % oproti 46,3 % v EU) a výrazně nižší je pak v ČR podíl pracujících s vysokou úrovní vzdělání (26,8 % oproti 36,9 % v EU).

Zaměstnanost podle věkových skupin

Zatímco rozdíly ve struktuře zaměstnanosti z hlediska odvětví a úrovně vzdělání mezi ČR a průměrem zemí EU jsou značné, z pohledu věkového rozložení pracovní síly se Česká republika tolik neliší. Největší rozdíl najdeme v nejnižší věkové skupině15–24 let, kde v rámci ČR byl za rok 2022 podíl pracujících v tomto věku nižší (4,9 % oproti 8 % za EU). Ve střední věkové skupině 25–49 let se ovšem tento rozdíl už vyrovnával (61,5 % za ČR oproti 57,6 % v EU). A zapojení pracujících ve vyšších věkových skupinách, a to jak ve věku 50–64 let, tak i v nejstarší skupině nad 65 let, v podstatě odpovídá průměru EU. Současná ekonomická aktivita a zapojení pracujících vyšších ročníků tak tedy není nižší než v EU jako celku.

Kudy se bude ubírat vývoj zaměstnanosti v České republice podle projekce do roku 2035?

Hodnoty některých indikátorů popisující výchozí stav ukazují zásadní odlišnosti a specifika českého trhu práce. Jaký vývoj očekáváme do roku 2035 z pohledu vybraných indikátorů?

Budoucí růst zaměstnanosti

Jedním ze základních indikátorů, který poskytuje rámec předpokládaných změn v poptávce po dovednostech, je budoucí růst zaměstnanosti. Projekce budoucího růstu zaměstnanosti mezi roky 2022 a 2035 v rámci celé EU předpokládá růst o 5,6 %, ovšem za ČR indikátor naopak předpokládá pokles o 0,2 %. Zaměstnanost tak má v budoucích desetiletích stagnovat nebo dokonce mírně klesat, což může signalizovat problémy a napětí na trhu práce.

Budoucí zaměstnanost v jednotlivých odvětvích

Z hlediska budoucího rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích projekce do roku 2035 za Českou republiku předpokládá určité vyrovnání v podílech pracovníků v jednotlivých odvětvích směrem k průměru obvyklému v zemích EU. Zpracovatelský průmysl má nadále hrát klíčovou roli, ale největší pokles pracovníků se předpokládá právě v oblasti výroby a dále i ve stavebnictví. Projekce zároveň očekává pokles pracovníků i ve veřejném sektoru a v obraně a rovněž v maloobchodě a velkoobchodě. Naopak největší nárůst pracovníků by měl nastat v oblasti sociální péče a zdravotnictví, tedy v sektoru, kde je podíl pracujících ve srovnání s průměrem EU nižší. Nárůst můžeme předpokládat i v souvislosti se stárnutím obyvatelstva. Prognóza rovněž přepokládá nárůst pracovníků ve službách, včetně oblasti ICT.

Místo České republiky v high-tech ekonomice

Indikátory nástroje Skills Intelligence také popisují, jak by se podle projekce měla vyvíjet zaměstnanost v České republice v oblasti high-tech ekonomiky.

Zaměstnanost v high-tech ekonomice

Mimořádně dobrého výchozího stavu podle údajů pro rok 2022 dosáhla ČR v ukazateli zaměstnanost v high-tech ekonomice, který udává podíl osob zaměstnaných ve výrobních odvětvích a odvětvích služeb, jež jsou považována za náročná na znalosti a vyspělé technologie. Údaje jsou poskytovány za high-tech zpracovatelský průmysl, znalostně náročné high-tech služby a high-tech ekonomiku jako celek (součet zaměstnanosti v high-tech zpracovatelském průmyslu a službách). Česká republika získala v rámci EU prvenství s maximální hodnotou 14,4 %, zatímco hodnota za EU činila jen 7,8 %. Nadprůměrně vysoká hodnota ukazatele zaměstnanosti v high-tech ekonomice jako celku je dána zejména vysokou zaměstnaností v high-tech zpracovatelském průmyslu. Zde ČR dosáhla více než dvojnásobku průměru EU (10,9 % oproti 5 %). Naopak procento zaměstnaných ve znalostně náročných high-tech službách zhruba odpovídalo průměru (3,5 % oproti 3,4 % za EU).

Projekce do roku 2035 ovšem pro Českou republiku v této oblasti předpokládá jen minimální nárůst celkového podílu zaměstnaných v high-tech ekonomice, a to z 14,4 % na 14,6 %. V dílčích sledovaných ukazatelích se přitom očekává odlišný vývoj: zatímco zaměstnanost v oblasti high-tech služeb by se měla ještě mírně zvýšit na 4,2 %, podíl zaměstnaných v high-tech technologiích by měl naopak mírně klesnout (z 10,9 % na 10,4 %). I přes tuto očekávanou stagnaci by si ovšem ČR ovšem podle projekce do roku 2035 měla z hlediska v zaměstnanosti v high-tech ekonomice zachovat jedno z předních míst v žebříčku.

Zaměstnání v high-tech profesích

Nadprůměrných výsledků dosahuje ČR v ukazateli zaměstnání v high-tech profesích, který udává podíl lidí zaměstnaných ve vědě, strojírenství a ICT povoláních. Podíl zaměstnaných v high-tech profesích na celkové zaměstnanosti v podstatě udává technologickou náročnost odvětví nebo celé země.

Průměrná zaměstnanost v high-tech povoláních v roce 2022 činila pro EU jako celek 10 %, zatímco hodnota pro ČR byla mírně nadprůměrná (11,8 %). Pro rok 2035 se odhaduje, že zaměstnanost v high-tech povoláních stoupne v rámci EU na 11,5 %. Česká republika by podle projekce měla udržet nadprůměrný podíl zaměstnanosti v high-tech povoláních. Celkově by měl dosáhnout 14,2 %. Přitom rozdíl oproti průměru je dán především vyšším odhadovaným podílem pracovníků v high-tech povoláních v oblasti ICT služeb, který by měl v ČR dosáhnout 67,3 % oproti 56,1 % v EU.

Projekce do roku 2035 tedy předpokládá, že podíl pracovníků, jak v oblasti high-tech ekonomiky jako celku, tak i v high-tech profesích v jednotlivých odvětvích, bude ve srovnání s EU nadprůměrný.

Budoucí vývoj zaměstnanosti vyžadující odborné vzdělávání

Zajímavým tématem z pohledu České republiky, která je průmyslovou zemí s vysokým podílem odborného vzdělávání, je budoucnost povolání, která vyžadují odborné vzdělávání a přípravu.

Zaměstnaní s odborným vzděláním napříč zeměmi

V průměru za EU se očekává, že v roce 2035 bude podíl zaměstnaných s odborným vzděláním napříč profesemi dosahovat jen lehce nadpoloviční většiny (53,8 %). Přitom rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou v tomto ukazateli značné (minimum 31,7 % pro Lucembursko, zatímco maximum 65,8 % pro Řecko). V České republice má být podle projekce podíl pracujících v profesích vyžadujících odborné vzdělání nebo přípravu nadprůměrný a má činit 60,1 %.

Budoucnost povolání v oblasti odborného vzdělávání

Ukazatel Budoucnost povolání v oblasti odborného vzdělávání a přípravy reaguje na měnící se koncept odborného vzdělávání a přípravy a na vývoj povolání vyžadujících odborné vzdělávání v čase. Z tohoto důvodu rozšiřuje definici odborného vzdělávání nad rámec tradičního významu a rozděluje povolání, která vyžadují odborné vzdělávání a přípravu do tří skupin:

  1. tradiční povolání v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (např. stavební dělníci nebo obsluha zařízení);
  2. moderní odborná povolání (jako pečovatelé nebo pracovníci v osobních službách), která obvykle vyžadují buď vyšší úroveň kvalifikace než v minulosti (se silně rostoucím podílem absolventů terciárního vzdělávání), nebo vyžadují stejnou úroveň dovedností, ale v oborech mimo tradiční oblasti odborného vzdělávání a přípravy;
  3. nová odborná povolání vyžadující vyšší úroveň dovedností a v oborech mimo tradiční odborné vzdělávání (například technici ICT nebo zdravotničtí pracovníci).

Kromě toho ukazatel porovnává výhled zaměstnanosti těchto profesí v odborném vzdělávání a přípravě s profesemi, které nevyžadují odborné vzdělávání a přípravu (jako manažeři a většina úřednických profesí), a dále také s profesemi, pro které stačí nižší úroveň dovedností (základní profese).

Graf Employment share of VET occupations CZ 2035

Projekce pro Českou republiku očekává, že do roku 2035 dojde k poklesu zaměstnanosti v oblasti tradičních odborných povolání (z 33,5 % na 28,4 %). Tento pokles je ovšem nižší než předpokládané snížení v rámci EU (na 20,4 %), takže ve srovnání s EU mají tato tradiční odborná povolání i do budoucna tvořit výraznější podíl. Mírný pokles se pak pro ČR očekává v případě podílu tzv. moderních odborných povolání (z 24,6 % na 22,6 %) a nových odborných povolání (z 10,8 % na 9,2 %), což v podstatě kopíruje očekávaný trend i v rámci celé EU. Největší změna se pak očekává v nárůstu podílu pracovníků, kteří budou pracovat v povoláních nevyžadujících odborné vzdělání, kdy v ČR má dojít ke zvýšení podílu těchto pracovníků do roku 2035 z 30,7 % na 39,5 %. I tak je ovšem tento předpokládaný nárůst nižší než za EU, kde má dosáhnout až 43,2 %.

Potřebné dovednosti z pohledu automobilového průmyslu

Pro ekonomiku ČR je stále stěžejní automobilový průmysl. Zajímavé proto jsou pro ČR i výsledky analýzy Cedefopu, která se zaměřila na trendy v oblasti kvalifikací a zaměstnanosti v evropském automobilovém průmyslu, jednom z nejinovativnějších a na výzkum nejvíce zaměřených výrobních odvětví v Evropě. Analýza zohledňuje vyrovnávání se s pandemií covidu-19 a novými výzvami v podobě ekologické a digitální transformace. Mezi základní potřebné dovednosti pro budoucnost řadí: schopnost plnění více rolí/funkcí, dovednosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví v práci, dovednosti pro zavádění nových produktů a marketing, dovednosti v oblasti nových technologií, dovednosti v oblasti posílení logistiky či dovednosti využít nové pracovní příležitosti.

Automotive industry: future skills challenges


Text pro ReferNet ČR zpracovala Ing. Jana Trhlíková.

Cedefop. (2024). Skills Forecast. European Centre for the Development of Vocational Training. https://www.cedefop.europa.eu/en/tools/skills-forecast

Cedefop. (2024). Skills intelligence. European Centre for the Development of Vocational Training. https://www.cedefop.europa.eu/en/tools/skills-intelligence

Cedefop. (2021). Automotive industry at a crossroad. European Centre for the Development of Vocational Training. https://www.cedefop.europa.eu/en/data-insights/automotive-industry-crossroads

Foto od Andy Kelly na Unsplash


Zajímá Vás, jakým vývojem prochází odborné vzdělávání v Evropě? Přečtěte si novinky z Evropy nebo se přihlašte k jejich odběru. Odborným vzděláváním se zabýváme v projektu ReferNet Česká republika

Další aktuality

01. listopad 2024

V listopadu vystoupíme na veletrhu středních škol Schola Pragensis

Schola Pragensis představuje prestižní veletrh pražských středních škol, který každoročně pomáhá desítkám tisíc studentů s výběrem jejich další školy. Letos se veletrh bude konat od 21. do 23. listopadu v pražském Kongresovém centru.

Číst více

31. říjen 2024

Instituce spojují síly pro rovný přístup a kvalitní vzdělávání  

K Memorandu o spolupráci v ukončování etnické segregace ve školství se připojilo také Ministerstvo pro místní rozvoj. V rámci memoranda se MŠMT spolu s partnery zavázalo poskytovat cílenou podporu zřizovatelům škol v lokalitách, které jsou nejvíce ohroženy možnou segregací.

Číst více

24. říjen 2024

Jaké jsou klíčové aktivity Národního metodického kabinetu v novém školním roce

Národní metodický kabinet pokračuje v podpoře českých škol při implementaci revidovaného kurikula. Mezi jeho hlavní činnosti patří tvorba ilustrativních vzdělávacích materiálů, systematické další vzdělávání učitelů a rozvoj učících se komunit.

Číst více

22. říjen 2024

Pomozte nám vylepšit nový web Digitalizace RVP

Na začátku školního roku jsme připravili novou verzi webu zaměřeného na digitální vzdělávání v základních a středních školách. Chtěli byste nám pomoct s jeho testováním?

Číst více

18. říjen 2024

Pokusné ověřování vzdělávání podle rámcového vzdělávacího programu Lyceum

Cílem nového oboru vzdělání je nabídnout budoucím žákům středních škol studium v obecně odborném oboru, který bude připravovat na širší oborovou orientaci a současně na studium na vysoké škole v prostředí moderního kurikula.

Číst více