Jak zvládat nevhodné chování ve třídě? Jak tyto problémy řešit, na koho se případně obrátit a co se v takových situacích osvědčilo?

V patnáctém podcastu Zapojme všechny si Adéla Pospíchalová povídá se speciální pedagožkou a spolupracovnicí Národního pedagogického institutu ČR Martou Kozdas o jejích zkušenostech s problémovým chováním u žáků.

PODCAST

Poruchy chování v každodenní školní praxi

Učitelé, asistenti pedagoga i speciální pedagogové si vždy kladou stejnou otázku: Jak efektivně řešit výchovné obtíže ve třídě? Marta Kozdas přiznává, že to je vždy běh na dlouhou trať, doprovázený mnohými nezdary. Neúspěchy je však třeba brát jako důležitou stránku této profese, poučit se z nich a zaměřit se na sebezdokonalení a další vzdělávání – každý pedagog by měl zkrátka na sobě dále pracovat. Důležitým faktorem je také týmová spolupráce. Učitelé by se neměli pokoušet zvládnout případný problém sami, kolegiální podpora je velice důležitá a zkušenější kolegové mohou mnohdy přijít s řešením, které v dané situaci zafunguje. Sdílení problému je také dobrou psychohygienou, jež je v často emočně vyhrocených situacích víc než potřebná.

Jestli se Martě Kozdas něco při řešení problémového chování osvědčilo, je to klidný přístup, otevřená komunikace se žáky a především důslednost. Jako příklad uvádí zkušenost s „rozjívenou“ třídou, kde bylo těžké pracovat a někdy splnit plán výuky. Zapisovala si proto čas, kdy nebylo možno učit, ten pak sečetla a žáci si čas výuky museli nahradit v pátek po vyučování. Podobně fungovala otevřená komunikace i na notoricky zlobícího žáka. Namísto prchlivé reakce ho „odzbrojila“ přímými otázkami ohledně toho, jak by si on sám představoval, že by měla hodina vypadat, aby ho bavila. Je proto vhodné povzbudit žáky s problémovým chováním, aby sami převzali iniciativu a aktivně hledali východiska – nenechat je vězet v roli „zlobivého žáka“, kterou už dobře znají, ale nabídnout jim jinou roli i perspektivu, kdy mají příležitost sami dění aktivně ovlivnit.

Zásadní je také podpora pozitivních vzorců chování u dítěte/žáka, kdy si učitel všímá toho, co dítěti/žákovi jde, co se mu podařilo, a poskytuje nehodnotící a pozitivní popisnou zpětnou vazbu. U dětí s problémovým chováním je zapotřebí začít již ve školce, aby se neposilovaly negativní vzorce, např. že si dítěte učitelka všímá, jen když zlobí. Ač je u některých dětí složité najít, zač je chválit, je to velmi důležité – klidně i snížit laťku a hledat u nich jakýkoliv posun dobrým směrem.


Web Zapojmevsechny.cz vznikl v rámci projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi (APIV B), který realizuje Národní pedagogický institut České republiky. Projekt je spolufinancován EU.

 Logolink OP VVV

Další aktuality

25. duben 2024

Zveme vás na mezinárodní konferenci pro budoucnost neformálního a formálního vzdělávání

Nenechte si ujít mezinárodní konferenci v Plzni o vzdělávání, které baví žáky. Hlavními tématy budou generace Z, její silné stránky a potřeby, mindset a motivace žáků a učitelů, wellbeing a práce s nadanými v rámci heterogenního kolektivu.

Číst více

23. duben 2024

Společný evropský referenční rámec pro jazyky – praktické rady pro efektivní využití

Zveřejnili jsme český překlad aktualizované kapitoly publikace CEFR zaměřené na tvorbu deskriptorů s důrazem na plurilingvní a plurikulturní kompetence.

Číst více

22. duben 2024

Ocenění za úřednický čin roku 2023 míří také k nám

Z prvního ročníku projektu Úřednický čin roku vzešlo jedenáct oceněných. U odborné poroty zabodoval v kategorii Týmová podpora také tým designu služeb NPI ČR, vedený Matějem Bacovským.

Číst více

02. duben 2024

Zahájili jsme veřejnou konzultaci rámcových vzdělávacích programů

NPI ČR předkládá k veřejné konzultaci výsledky práce odborných pracovních skupin, které se zabývaly revizí Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Číst více

21. březen 2024

Probíhají první setkání Národního metodického kabinetu

V březnu probíhají první setkání všech sekcí Národního metodického kabinetu, mezi jejichž hlavní úkoly patří spoluvytváření kurikula, poskytování zpětné vazby z terénu, formulace metodických doporučení pro územní kabinety a poskytování konkrétní metodické podpory.

Číst více