Jakou roli hraje hodnocení při poskytování odborného vzdělávání a přípravy? Cedefop přináší poznatky o evropském vývoji hodnocení v dalším dílu ze série studií Budoucnost odborného vzdělávání a přípravy v Evropě.
Cílem studie „Vliv hodnocení na odborné vzdělávání“ je zmapovat a zanalyzovat převládající formy hodnocení používané v počátečním odborném vzdělávání i to, jak se tyto formy vyvíjely za posledních 25 let. Publikaci připravil Cedefop v rámci projektu Budoucnost odborného vzdělávání a přípravy v Evropě.
- Stáhněte si studii (v angličtině)
Zvláštní pozornost studie věnuje tomu, do jaké míry jsou cíle stanovené kvalifikacemi, vzdělávacími programy a kurikuly podporovány hodnocením, či zda jsou s ním naopak v rozporu. Dále se zaměřuje například na to, jak moc je hodnocení ovlivněno rozšiřováním základny dovedností a kompetencí počátečního odborného vzdělávání v reakci na zvýšený důraz na všeobecné předměty a průřezové kompetence.
Formativní vs. sumativní hodnocení
V evropském prostoru přetrvává silné zaměření na sumativní hodnocení. Přístupy spojené se sumativním hodnocením jsou v některých zemích čím dál více využívány také ke sledování výkonu institucí odborného vzdělávání a přípravy v rámci zajišťování kvality. Zároveň lze pozorovat větší důraz na formativní hodnocení. S formativním hodnocením je spojen i nárůst sebehodnocení studentů odborného vzdělávání a přípravy. Podle studie ale není vždy jasné, do jaké míry jsou důraz na formativní hodnocení a pedagogika zaměřená na učícího se jen floskulí používanou politiky a do jaké míry se skutečně prosazují v praxi.
Rozmanitost forem hodnocení
Zatímco písemné zkoušení je ve všech sledovaných zemích běžné, stále více se uplatňují různé metody shromažďování důkazů o praktických dovednostech. Mnoho zemí například zavedlo závěrečné praktické zkoušky, projekty či předvedení dovedností. To se také čím dál častěji odehrává v reálném pracovním prostředí a do hodnocení studentů odborného vzdělávání se více zapojují zaměstnavatelé či jiní aktéři trhu práce. Zároveň lze jasně pozorovat trend spočívající v používání digitálního hodnocení nebo různých druhů testů podporovaných počítačem (např. za pomoci virtuální či rozšířené reality, simulací, her, e-portfolií, ale i umělé inteligence). A nové přístupy se neustále vyvíjejí. Používání digitálních technologií však zatím nemá v oblasti hodnocení dlouhou historii, a tak jsou s ním stále svázány mnohé problémy: jako například potenciální odklon od inovativních přístupů zaměřených na učícího se vlivem automatizovaného testování či etické aspekty používání umělé inteligence.
Vazba hodnocení na kvalifikace a vzdělávací programy
Podle studie se v evropských zemích stále více využívají specifikace hodnocení, která udávají kritéria, na nichž se zakládá hodnocení. Tento přístup byl posílen v souvislosti s příklonem k výsledkům učení pro popis kvalifikací, vzdělávacích programů a kurikula. Mezi zamýšlenými výsledky učení, způsobem jejich dosahování a hodnocení je možné pozorovat určitou soudržnost. Země často vynakládají značné úsilí k dosažení tohoto souladu. Jedním z diskutovaných aspektů hodnocení je možnost přizpůsobení výsledků učení a kritérií hodnocení specifickým cílovým skupinám, jako jsou žáci se speciálními vzdělávacími potřebami.
Hodnocení všeobecných a průřezových kompetencí
Jaký vliv má rozšiřování základny dovedností a kompetencí počátečního odborného vzdělávání na hodnocení? V hodnocení všeobecně vzdělávacích předmětů se ukazuje tendence k externalizaci a standardizaci zkoušení. Tento přístup často souvisí se snahou o vysokou míru spolehlivosti a s tím, že zkoušky ze všeobecně vzdělávacích předmětů bývají povinné pro přijetí na vysokou školu. Výzkum dále naznačuje, že se více hodnotí průřezové kompetence studentů. Zdá se, že tento trend však souvisí spíše s formativním hodnocením, které se provádí interně na úrovni poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy, a méně již se sumativním nebo externě zajišťovaným hodnocením.
Studie sleduje společné evropské trendy
Z výzkumu vyplývá, že hodnocení v zemích zahrnutých do studie prochází neustálým vývojem, což poukazuje na jeho zásadní význam pro zlepšení kvality a hodnoty odborného vzdělávání a přípravy.
Studie Cedefopu (Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání) čerpá informace ze své sítě ReferNet, jíž je Česká republika součástí, z případových studií 12 zemí a online šetření mezi téměř tisícovkou evropských poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy. Přímo na změnu v hodnocení se zaměřují tematické případové studie za Estonsko, Chorvatsko, Litvu, Nizozemsko, Rakousko, Polsko a Finsko.
Připravila Aneta Vencovská
The future of vocational education and training in Europe: volume 3 [online]. Cedefop, December 2022 [cit. 2023-04-19]. Dostupné z: https://www.cedefop.europa.eu/en/publications/5590
Chcete vědět, co vás v budoucnu čeká na trhu práce a jaké dovednosti budou v budoucnu potřeba? Zajímá vás budoucnost odborného vzdělávání a možné scénáře jeho vývoje?
Přihlaste se k odběru newsletteru a už vám žádná novinka neunikne. Přečtěte si již vydané novinky z Evropy a prozkoumejte, čím se zabýváme v projektu ReferNet Česká republika.
