První zjištění evropského šetření učitelů v odborném vzdělávání ukazují, že učitelé čelí značnému tlaku

Na základě odpovědí získaných od 735 učitelů z 23 členských států EU přináší šetření Cedefopu první systematické a srovnatelné údaje o každodenní realitě učitelů odborného vzdělávání a přípravy a poskytuje tak tvůrcům politik v členských zemích pevný základ pro další kroky. I když jde pouze o zlomek počtu zapojených učitelů (např. za ČR odpovídalo 45 respondentů z 9 škol), výsledky již nyní ukazují některé zřetelné a konzistentní trendy týkající se učitelské profese v odborném vzdělávání. Od učitelů se stále více očekává, že budou disponovat digitálními a zelenými kompetencemi, reagovat na různorodé potřeby žáků a udržovat vazby s průmyslem. Současně musejí zvládat administrativní i vysokou pracovní zátěž. Mnoho učitelů se cítí nedoceněno, přetíženo a nedostatečně připraveno na měnící se požadavky své role.

Zjištění detailněji popsaná ve studii Učitelé odborného vzdělávání na rozcestí jsou zásadní nejen pro zvyšování kvality výuky a výsledků učení, ale také pro posílení atraktivity a udržitelnosti učitelské profese v odborném vzdělávání a přípravě tak, aby učitelé zůstali klíčovými aktéry evropské sociální a ekonomické transformace.

Uznání a výzvy v oblasti pracovní síly

Učitelé odborného vzdělávání a přípravy čelí krizi uznání, která ohrožuje budoucnost této profese. Pouze 9 % z nich se domnívá, že společnost jejich práci oceňuje, a jen 13 % považuje své finanční ohodnocení za odpovídající. To má přímý dopad na nábor v době, kdy členské státy čelí stárnutí učitelských sborů a rostoucí konkurenci ze strany soukromého sektoru.

Až polovina učitelů převzala v důsledku nedostatku personálu další pracovní povinnosti a více než třetina uvádí vysokou administrativní zátěž. Výsledkem je, že každý třetí učitel má pocit stagnace ve svém kariérním rozvoji a omezeného prostoru pro inovace.

Rostoucí obavy o duševní pohodu

Zjištěná data poukazují na znepokojivé trendy:

• 60 % učitelů uvádí fyzické vyčerpání a problémy se spánkem,
• 42 % se často cítí emocionálně vyčerpaných,
• rozšířené jsou také symptomy spojené se stresem, včetně úzkosti a kardiovaskulárních potíží.

Tyto skutečnosti naznačují celoevropskou krizi duševní pohody způsobenou vysokou pracovní zátěží, rostoucí komplexitou potřeb žáků a nedostatečným společenským uznáním. Navzdory tomu zůstává profesní nasazení učitelů silné. Tam, kde existují podpůrné mechanismy, reagují učitelé pozitivně: 35 % považuje svou práci za intelektuálně podnětnou a 43 % uvádí dostupnost příležitostí k profesnímu rozvoji.

Reakce na rozmanité potřeby žáků

Očekávání kladená na učitele rostou rychleji, než se jim dokážou přizpůsobit podpůrné systémy:

• jeden z pěti učitelů se cítí výrazně nepřipraven na výuku vysoce heterogenních skupin,
• jeden ze čtyř postrádá dostatečné vzdělání pro identifikaci zranitelných žáků,
• téměř třetina označuje nevhodné chování žáků, včetně šikany a násilí, za závažný problém.

Nedostatky v digitálních a environmentálních dovednostech

V době, kdy Evropa urychluje svou dvojí transformaci, učitelé poukazují na významné nedostatky v připravenosti. Pouze přibližně třetina se cítí být připravena začleňovat principy udržitelnosti do výuky, zatímco téměř 30 % identifikuje potřebu rozvoje digitálních dovedností jako jednu z hlavních priorit.

Oblast umělé inteligence vykazuje obdobně nejednoznačný obraz. Přibližně třetina učitelů již nástroje umělé inteligence ve své práci pravidelně využívá, avšak stejný podíl postrádá jistotu při výběru vhodných aplikací či při řešení souvisejících etických otázek. Více než polovina respondentů zároveň očekává, že umělá inteligence bude v horizontu příští dekády vykonávat část učitelské práce.

Posilování základních dovedností a relevance pro trh práce

Faktory podporující profesní rozvoj

Výsledky pilotního šetření zdůrazňují klíčovou roli kultury organizace a každodenních pracovních podmínek při podpoře profesního růstu učitelů. Profesní rozvoj se neurčuje pouze formálním vzděláváním, ale zejména:

• neformálním a samostatně řízeným učením,
• podpůrným prostředím škol,
• příznivými pracovními podmínkami,
• pocitem profesního naplnění.

Porozumění tomu, jaké kombinace těchto faktorů jsou účinné — a v jakém kontextu — představuje klíčovou oblast výzkumu agentury Cedefop.

Od duševní pohody učitelů ke kvalitě dovedností

Uvedené výzvy mají přímý dopad na rozvoj dovedností žáků i na relevanci odborného vzdělávání a přípravy pro trh práce. Pokud jsou učitelé přetíženi nebo postrádají odpovídající podporu, oslabuje se schopnost odborného vzdělávání rozvíjet u žáků a studentů klíčové kompetence.

Data EVTS ukazují, že jednotlivé země reagují různými způsoby — například integrací digitálních a environmentálních kompetencí do vzdělávání učitelů, zaváděním mentorských programů či posilováním vazeb mezi školami a pracovišti. Uvědomují si však, že investice do učitelů jsou zásadní pro zajištění kvalitního a na budoucnost orientovaného vzdělávání. Posílení společenského uznání, zlepšení pracovních podmínek a kariérních vyhlídek a rozšíření cíleného dalšího profesního rozvoje — zejména v oblasti inkluze, digitalizace, umělé inteligence a zelených dovedností — jsou klíčové pro udržení této profese.

Od důkazů k opatřením

Pilotní šetření mezi 735 učiteli představuje pouze výchozí bod. Plnohodnotné šetření EVTS stále probíhá a učitelé odborného vzdělávání a přípravy z celé Evropy přispívají svými zkušenostmi k vytvoření komplexní, mezinárodně srovnatelné evidence nezbytné pro tvorbu účinných podpůrných systémů. Agentura Cedefop zveřejní první kompletní výsledky v roce 2027 a poskytne tak tvůrcům evropských i národních politik podrobné podklady zaměřené na posílení a udržitelnost učitelské profese odpovídající potřebám zelené a digitální transformace Evropy.

Je však zřejmé, že účinná podpora učitelů počátečního odborného vzdělávání vyžaduje řešení strukturálních podmínek, které omezují jejich pracovní kapacitu a schopnost systému reagovat na změny. To zahrnuje rozvoj flexibilnějších a prostupnějších cest do učitelské profese v odborném vzdělávání s cílem posílit propojení s praxí a odbornými znalostmi z průmyslu, snížení administrativní zátěže, aby se učitelé mohli více soustředit na výuku a podporu žáků, a systematičtější začlenění témat duševní pohody, inkluze, digitalizace a udržitelnosti do vedení škol, řízení i rámců dalšího profesního rozvoje.

Na evropské úrovni by další posílení programů mobility, sítí pro vzájemné učení a platforem pro sdílení znalostí podpořilo inovace, profesní výměnu a dlouhodobou adaptabilitu a odolnost systémů odborného vzdělávání.

Informace k textu: Některé pojmy uvádíme pouze v jednom gramatickém rodě. Pokud není výslovně uvedeno jinak, vztahují se na všechny osoby bez ohledu na gender (např. učitel zahrnuje i učitelku).

Připravila Martina Kaňáková

Cedefop. (2026, April 21). European Vocational Teacher Survey pilot results: VET teachers under pressure. News and events.

Psifidou, I., Papazoglou M. & Pouliakas, K. (2026). VET teachers at a turning point: Pilot evidence from Cedefop’s European Vocational Teacher Survey. Cedefop working paper. Publications Office of the European Union. DOI: 10.2801/1254726 https://www.cedefop.europa.eu/en/publications/6229 

Zajímá Vás, jakým vývojem prochází odborné vzdělávání v Evropě? Přečtěte si novinky z Evropy nebo se  přihlašte k jejich odběru. Odborným vzděláváním se  zabýváme v projektu  ReferNet Česká republika.