Rozvoj kritického myšlení a mediální gramotnosti (nejen) ve výuce dějepisu

Současná doba je nejen charakterizována téměř neomezeným přístupem k informačním zdrojům, ale zároveň i zrychlujícím se tokem informací rozmanité podoby. Tyto zdroje jsou však rozdílené spolehlivosti. Strom a kolektiv (2018) zdůrazňují, že lidé potřebují rozlišit mezi tím, co ví a co si myslí (jsou přesvědčeni), že je pravda nebo nepravda. Nacházíme se v postpravdivém období (post-truth-era), ve kterém vítězí emoce nad racionalitou a nespolehlivé myšlenky (příspěvky, komentáře, zprávy) se stejně dobře (možná i lépe) generují a propagují, jako ty spolehlivé. Cílem webináře je na praktických ukázkách částí pracovních listů pro období 15.-17. století prezentovat možné způsoby rozvoje kritického myšlení a mediální gramotnosti prostřednictvím analýzy tzv. metainformací, kam se řadí motivace a statut autora; místo a čas vzniku dokumentu; jazykový styl; typ dokumentu apod (van Boxtel et al., 2021). Analýza metainformací představuje centrální roli při hodnocení tvrzení z médií v souvislosti s dezinformacemi, účelovými mediálními a politickými manipulacemi, přičemž relativizace událostí založená na kvalitativní ekvivalenci všech názorů v kontrastu interpretace událostí, založené na odůvodňování na základě důkazů, je jednou z příčin vítězství populismu (Nitsche et al., 2022). Zároveň samotná analýza metainformací např. v souvislosti se zkreslením ve zdrojích je jednou z forem kritického myšlení (Shavelson et al., 2019).