Využití digitálních technologií v projektu Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti

Využití digitálních technologií v projektu Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti

Robert Mimra

6. 10. 2020 – Cílem článku je představit učitelům uměleckých škol a pedagogům hudební a výtvarné výchovy na základních školách, středních školách a gymnáziích aktivity projektu Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti, především aktivity, ve kterých jsme pracovali s digitálními technologiemi.

V uměleckém vzdělávání je možné využít technologie ke zlepšení komunikace s žáky, k obohacení výukových metod a přípravy učitelů na výuku. Druhou rovinou je použití technologií jako součást tvůrčího procesu. Během koronakrize se dramaticky zvýšilo používání technologií jako komunikačního nástroje mezi školami a žáky a jako výukového prostředí. Velký nevyužitý potenciál však vidím v zapojení technologií do hudební a výtvarné tvorby.

V širším kontextu a nad hranice uměleckého vzdělávání je možné vést žáky k tomu, aby nebyli jen pasivními uživateli technologií, ale stali se inovativními tvůrci. K tomuto cíli vede nepřeberné množství cest, z nichž jsme některé v rámci projektu vyzkoušeli. Na dvou konferencích jsme měli speakery, kteří hovořili o využití umělé inteligence v hudební skladbě, o použití robotiky ve vzdělávání žáků, představili jsme užití virtuální reality ve vzdělávání a další technologické vize blízké budoucnosti. Také jsme pracovali se softwary pro zvukovou tvorbu, s notačními programy, s filmovými prostředky ve výuce, s fotografií, malbou světlem, vyučovali jsme v e-learningových kurzech a realizovali webináře.

V následujících odstavcích představujeme vybrané aktivity projektu, ve kterých byly technologie zapojeny výše uvedenými způsoby. Dělení textu vychází ze struktury projektu.

Konference

V letech 2018 a 2020 jsme uspořádali dvě konference. Ta větší byla v listopadu 2018 v Brně s účastí zhruba 160 učitelů a zástupců odborné veřejnosti. Tématem obou konferencí byla inkluze, technologie a kreativita (resp. spolupráce). Na konferenci v roce 2018 zazněly zajímavé přednášky, například On-line výuka ve „školách na konci světa (L. Zimčík, ředitel školy zaměřené na Skype výuku), Klávesa – pad – display (řečník: M. Grobár, hudební pedagog), Hudební skladba a umělá inteligence (J. Hajič, jr., vědec a hudebník) ‒ tyto přednášky je možné zhlédnout na webu Kreativní budoucnost. Na konferencích jsme představili také systém Charanga, který propaguje L. Bořek, ředitel ZUŠ Police nad Metují, nebo Centrum robotiky v Plzni v přednášce M. Kupilíkové, ředitelky Centra.

Cílem konferencí bylo přinést učitelům a odborné veřejnosti inspiraci pro jejich vlastní práci a výuku. V oblasti technologií jsme se pokusili pootevřít některé dveře, které jsou zatím pro umělecké vzdělávání zavřené.

E-learning, webináře a diskusní fóra

V rámci projektu jsme uvedli do provozu diskusní fóra postavená na platformě phpBB. Více se nám však osvědčila fóra, která byla součástí e-learningových kurzů v systému Moodle. Těch jsme od konce roku 2017 vytvořili celkem devět. Většina e-kurzů je určena učitelům, výjimkou je E-kurz hudební nauky pro žáky se SVP (přístup ke kurzu je možné si vyžádat na e-mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

V letech 2019 a 2020 jsme realizovali šest webinářů na platformě Adobe Connect. Jednalo se jak o klasické webináře s účastí několika desítek osob, tak o webináře, které doplnily prezenční semináře. Poslední dva webináře byly součástí závěrečné konference projektu. Záznamy webinářů jsou ke zhlédnutí v archivu projektu.

Při synchronním on-line vzdělávání s účastí desítek osob doporučuji zapojení asistenta, který může vést chat souběžně s přednáškou lektora, pomáhá účastníkům s technickými problémy apod.

Spolupráce učitelů a umělců

Specifickou kapitolou projektu byla podpora spolupráce učitelů ZŠ a umělců-učitelů ZUŠ. Umělecké prostředky byly použity v dalších „neuměleckých“ předmětech, a to formou projektové výuky. S technologiemi pracovaly tyto školní projekty:

Ronja na Strossu ‒ třída ze ZŠ Strossmayerovo náměstí v Praze 7 navštívila divadelní představení v Divadle Kampa. Ve spolupráci s literárně-dramatickým oddělením ZUŠ Taussigova proběhlo nahrávání zvukového záznamu představení a fotografování živých obrazů. Výsledným produktem byla rozhlasová hra Ronja, dcera loupežníka doplněná kostýmovými fotografiemi žáků v dramatických situacích.

Zeměpisné dokumenty ‒ třída ze ZŠ Korunovační (Praha 7) byla rozdělena na čtyři produkční celky s jasně nastavenými vnitřními kompetencemi. Tyto skupiny tvořily čtyři odlišné dokumentární filmy, které se věnovaly obsahu probíraného učiva ze zeměpisu a občanské výchovy (např. video Antarktida nebo animovaný film Afrika doplněný dabingem a hudbou). Vzniklé filmy byly prezentovány v rámci Kulturotéky rodičům a dalším žákům.

Podrobné informace o školních projektech popisujeme v publikaci Příklady dobré praxe ‒ podpora spolupráce učitelů a umělců.

Divadelní představení s videostreamingem

V září 2018 jsme uspořádali divadelní představení a zároveň technologický experiment, jehož podstatou byla realizace dvou představení, která byla streamována nejprve z Brna do Prahy, následně bylo druhé představení streamováno z Prahy do Brna. Představení v Praze se uskutečnilo v ZUŠ Taussigova (Praha 8), brněnské představení připravili žáci a pedagogové ZUŠ Školský komplex v Brně. Projekce obou představení byla zajištěna profesionálně (kvalitní projektor i zvuková aparatura). Díky tomu zažili účastníci „vtažení“ nejen do představení, kterého byli fyzicky přítomni, ale také do videem zprostředkovaného divadla. Využili jsme také moderátora, který na dálku komunikoval s herci před začátkem obou představení.

Filmová a audiovizuální tvorba

Pro účastníky jsme připravili intenzivní 14 víkendů trvající školení, kde se učitelé a studenti VŠ seznámili s kompletní metodikou filmové a audiovizuální tvorby a výchovy a s vývojem výrazových prostředků audiovize. Kurzy obsahovaly teoretickou i praktickou část. Hlavními lektory byli prof. R. Adler a prof. J. Myslík (oba FAMU Praha). Podkladem pro tuto aktivitu byl nově vydaný manuál Audiovizuální a filmová výchova ve vyučování.

Přímo na školách jsme uspořádali školení Videozáznam školní akce. Učitelé se během jednoho dne seznámili se základními technikami práce s kamerou, se zvukem a s tvorbou scénáře pro film/dokument/videozáznam akce školy.

Pořízení záznamů aktivit projektu zajišťoval V. Beran, pedagog ZUŠ Police nad Metují. Některá videa vytvářel se svým žákem, tvorba videí tak byla zároveň výukou. Jednalo se například o videozáznamy ze dvou konferencí, z několika koncertů a dalších akcí. Obvykle se jednalo o záznam na dvě nebo tři kamery, pro videozáznam hudebního soustředění v létě 2018 jsme využili také záběry z dronu.

Filmová a audiovizuální tvorba jako průřezový obor umožňuje propojit učitele libovolných předmětů s učiteli uměleckých předmětů nebo v rámci projektových dní s umělci mimo školství. Atraktivní výstup v podobě videozáznamu je výrazným motivačním prvkem pro žáky. Film, video a audiovize umožnují tvorbu žáků okamžitě sdílet na internetu.

Didaktické materiály

Během 2,5 let realizace projektu jsme vytvořili desítky metodických a didaktických textů. Výuce s použitím technologií se věnovaly tyto texty:

Podněty k didaktikám pro práci s žáky se SVP ve výtvarném oboru ‒ součástí publikace je sada výukových jednotek: Selfie ‒ od celku k detailu, Selfie ‒ portrét jinak a Selfie ‒ hra se stíny. Didaktický materiál pracuje s využitím smartfonů a s estetikou pop-artu.

Podněty k výuce skladby na ZUŠ ‒ technologiím se věnuje text od str. 91 Elektroakustika ve výuce skladby na ZUŠ. V textu se pracuje s termínem elektroakustická hudba jako se souborným názvem pro okruhy hudební a zvukové produkce, např. elektronická hudba, konkrétní hudba nebo hudba pro magnetický pásek.

Vzdělávací aktivity

Zkušenosti, které jsme díky projektu získali, jsme dále předávali v seminářích a workshopech pro učitele. Technologiemi se zabýval workshop ke zvukovému záznamu aktivit školy nebo školení Videozáznam školní akce. Učitelé se díky těmto aktivitám mohli naučit práci s audio a videostřižnami, porozumět pravidlům pro umístění mikrofonů, pro práci s kamerou apod. Další seminář byl zaměřen na představení Metodického portálu RVP.CZ, věnovali jsme se také manažerským nástrojům a jejich využití v pedagogické praxi nebo používání e-learningu v uměleckém vzdělávání. Na projektové semináře a workshopy nyní navazují akreditované kurzy, jejichž anotace jsou uvedeny zde.

Hudební a výtvarné dílny

Tvůrčím způsobem jsme s technologiemi pracovali v hudebních dílnách vedených J. Raušerem. Lektor používal DAW Software Ableton, který je primárně určen pro profesionální použití. Ukázalo se však, že žáci již od 9 let jsou schopni se základní práci s tímto programem naučit. Dílny byly určeny pro skupinu dětí vedených během jednoho pololetí. Část žáků se účastnila dílen více pololetí. Výstupem jsou zvukové kompozice. Zkušenosti J. Raušera jsou shrnuty v textu na straně 7 publikace Jak podpořit hudební tvořivost dětí?

V dalších aktivitách jsme s žáky používali notační program MuseScore a různé zvukové střižny. Zajímavým navazujícím výstupem projektu je žákovský Sborník skladeb v době koronavirové.

Ve výtvarných dílnách jsme pracovali například s malováním světlem, nebo lektoři dílen využili prvky výtvarné dramatiky a zapojili do tohoto konceptu nové technologie ‒ dětská tvořivost a fantazie vedená zkušenými lektory umožnila vznik osvětlených fotografických scenérií. Fotodokumentaci z dílen naleznete zde.

Závěr

Soudobé umělecké vzdělávání pracuje především s klasickými technikami, které jsou realizovány při prezenční výuce, kdy učitel vede žáka nebo skupinu žáků, předává jim své zkušenosti, inspiruje je k vlastní tvorbě. Koronakrize však před umělecké školy postavila novou výzvu, jak s využitím technologií rozvíjet tvořivost, kreativitu a umělecké dovednosti „na dálku“. Učitelé a metodici nyní hledají to, co je v umění možné předávat distančně, a to, co nezbytně vyžaduje fyzické setkávání.

Umění v širším slova smyslu je jedním z nástrojů, který pomáhá přemýšlení o sobě, o našich sociálních skupinách i o jiných kulturách. O terapeutické funkci umění nemluvě. RVP ZUV tento přesah tradičně vnímaných hranic umění formuluje v měkkých kompetencích a cílech uměleckého vzdělávání ‒ například „žák disponuje pracovními návyky, které jsou utvářeny soustavnou uměleckou činností a které formují jeho morálně volní vlastnosti a hodnotovou orientaci“, nebo „žák si uvědomuje svoji odpovědnost za společné dílo“; v cílech ZUV je uvedeno, že základní umělecké vzdělávání má motivovat žáky k učení a spolupráci.

Učitel blízké budoucnosti vedle technologické gramotnosti bude muset disponovat nadhledem i všeobecným přehledem tak, aby měl pozitivní vliv na hodnotovou orientaci žáků a jejich schopnost systematické přípravy i vzájemné spolupráce. Vzdělávání pedagogů by se tedy nemělo zužovat na získávání oborových a metodických znalostí a dovedností.

Robert Mimra, ředitel Portedo o.p.s.

Projekt Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti (reg. č. projektu: CZ.02.3.62/0.0/0.0/16_037/0004850) byl spolufinancován Evropskou unií.

002

použitá fotografie: depositphotos