Cizí jazyky a digitální vzdělávání

Cizí jazyky a digitální vzdělávání

Jitka Tůmová

25. 8. 2020 – Počítače, internet a mobilní telefony se staly nedílnou součástí našeho života a s určitým zpožděním vstupují i do škol. Jejich začlenění do výuky cizích jazyků poskytuje žákům i učitelům nové možnosti.

Vývoj v oblasti digitálních technologií je velmi dynamický. Cílem tohoto článku proto není ani úplný, ani aktuální přehled nástrojů použitelných při výuce. Spíše chci upozornit na to, že tyto nástroje existují a že žáci očekávají jejich použití. 

Nové technologie mohou být využity při výuce a zároveň by výuka, zvláště výuka cizích jazyků, měla poskytnout dovednosti potřebné pro využití těchto technologií v profesním i soukromém životě, ať už se jedná o online kurzy, dohledávání informací, interakce na sociálních sítích, nové způsoby komunikace, a samozřejmě i online počítačové hry. Online svět není ani teritoriálně, ani jazykově ohraničen. Soulad cizích jazyků a nových technologií podporuje žáky, aby se stali kompetentními a autonomními uživateli jazyků a digitálními občany.

Škola hrou

Učitelé mají k dispozici nástroje (viz příklady v textu, seznam dalších aplikací můžete najít v tomto článku nebo například na stránkách Common Sense Education), které umožňují vytváření „reálných úkolů“. Žáci pak tyto úkoly řeší buď samostatně, nebo ve skupinách. Úkoly mohou být řešeny jak v rámci vyučovacích hodin, tak ve formě vzdáleného učení (distant learning). Obecně platí, že použitelnost nástroje je dána velikostí komunity, která nástroj používá. Rozsáhlá komunita je zárukou velkého množství kvalitních her/kvízů, které jsou buď přímo použitelné, nebo mohou sloužit jako inspirace. Na druhé straně, ani rozsáhlá komunita nezaručí soulad dostupných her/kvízů s rámcovým vzdělávacím programem. Pokud nechceme, aby bylo využívání digitálních technologií izolovanou aktivitou jednotlivých učitelů či jednotlivých škol, musí být tato aktivita koordinována – koordinována ve smyslu sdílení, ne vytváření.

V roce 2016 byly na Metodickém portálu RVP.CZ publikovány články zabývající se využitím digitálních technologií v jednotlivých oborech základního a gymnaziálního vzdělávání. K zásadním změnám v pojetí výuky cizích jazyků však podle mého názoru během několika posledních let nedošlo.

Dopad digitální revoluce na studium a výuku cizích jazyků

Jazykové vzdělávání je oblast, kde se stále častěji používají zdroje s otevřeným přístupem. V digitálním prostředí je celá řada platforem nebo aplikací, které jsou určeny pro učení hrou (education gamification). Vhodné použití těchto nástrojů je komfortní pro žáka – pohybuje se v prostředí, které zná. Mimo to různé instituce, například British Council nebo Goethe Institut, nabízejí aplikace určené k učení nebo testování znalostí cizího jazyka. K dispozici jsou i online kurzy, ale je poměrně naivní se domnívat, že žáci budou tyto kurzy dobrovolně a masově využívat. Prostřednictvím internetu je možné přistupovat k autentickým materiálům v cizích jazycích.

Digitální prostředí nabízí nejen možnost učit se, ale i možnost nabyté znalosti využívat:

  • Znalost cizího jazyka mohou žáci využít při dohledávání informací v online prostoru.
  • Komunikační programy (Skype, WhatsApp, Messenger…) a e-mail umožňují komunikaci, která není omezená hranicemi jednotlivých států.
  • Sociální média umožňují vyjádřit svůj názor, reagovat na názory jiných, či jednoduše komentovat fotografii či příspěvek.

Dopad digitální revoluce na učitele cizích jazyků

Úkolem učitelů jazyků je najít inovativní způsoby, jak využít nové příležitosti k tomu, aby se učení a výuka jazyků staly účinnějšími a zajímavějšími, a udržovat vlastnosti a hodnoty konvenčnější výuky. Právě vyváženost výuky je důležitá, protože kromě pojmu „digitální gramotnost“ existuje i pojem „digitální demence“.

Digitální technologie přináší problémy a výzvy:

  • Soustavné vzdělávání učitelů v oblasti digitálních technologií. Pouze tímto způsobem udrží učitel krok s technologickým vývojem a ve skutečnosti i se svými žáky. Je nemyslitelné, aby vzdělávání v oblasti digitálních technologií bylo chápáno jako individuální aktivita jednotlivých učitelů. Mimo centrálně organizovaných kurzů (např. s použitím digitálních technologií) je důležité sdílení zkušeností i konkrétních projektů, například prostřednictvím fór.
  • Zavádění digitálních technologií není limitováno pouze znalostmi učitelů, ale i financemi, a to jak ze strany škol, tak ze strany žáků (a jejich rodičů). Některé aplikace/platformy vyžadují chytré telefony, jiné si vystačí s papírovými kartami. Některé aplikace/platformy vyžadují připojení k internetu, jiné jsou schopné fungovat i offline. Zanedbatelná není ani cena aplikací, některé aplikace jsou ve své základní verzi zdarma.
  • Využívání nových technologií není pokryto metodikou. Je důležité porozumět tomu, jak se děti a dospělí učí, pokud do výuky vstupují digitální technologie. Proces učení je pravděpodobně jinak strukturovaný a méně lineární než předchozí přístupy. Je proto žádoucí vývoj metodik, které začleňují nová média, nejen jako triky, ale jako nedílné a efektivní prvky učebních osnov.
  • Doplnění používání nových technologií učebnicemi, knihami a jinými tradičnějšími formami učebních materiálů.
  • Používání pedagogicky vhodného způsobu zařazování nových technologií do výuky jazyků, který odpovídá individuálním potřebám studentů. Je důležité současně dbát na to, aby používání nových technologií bylo zavedeno a podporováno udržitelným způsobem a v celé řadě pedagogických přístupů, které podporují celoživotní učení.

Příklady evropských projektů k podpoře zařazování nových technologií do výuky

Novými technologiemi, digitalizací výuky cizích jazyků se zabývalo v minulých programových obdobích European Centre for Modern Languages of the Council of Europe (ECML). Projekty se zaměřovaly na otázku rozvoje digitálních dovedností učitelů a jejich povědomí o online výukových zdrojích a na to, jak tyto zdroje co nejlépe a účinně integrovat do výuky.

  • Digital literacy for the teaching and learning of languages
    Projekt vytvořil v souladu se Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky (SERRJ) pedagogický přístup k používání digitálních nástrojů a zdrojů v kontextu jazyka. Cílem je pomoci žákům, studentům stát se kompetentními a autonomními uživateli jazyků a digitálními občany. Tento přístup zdůrazňuje význam sociálních interakcí v lidské komunikaci. Součástí je podpora učitelů, jak si tento přístup osvojit, seznámit se s ním pomocí didaktického rámce uvedeného v publikaci. Kromě toho je k dispozici příručka pro ty, kteří mají zájem o proškolení pomocí modulů projektu s konkrétní skupinou učitelů. 
  • Inventory of ICT tools and open educational resources
    Projekt vznikal v průběhu programového období 2012–2015. Jazykové vzdělávání chápe jako oblast, která sle častěji posiluje digitální dovednosti žáků a studentů. Důraz je kladen na znalost jak a jaké používat vhodné nástroje, a současně jak hodnotit podle pedagogických kritérií. Na stránkách projektu najdete řadu aktivit, které vám pomohou rozvíjet své učitelské dovednosti pomocí nových technologií. Činnosti jsou zaměřeny na používání různých nástrojů pro rozvoj následujících dovedností: čtení a psaní (např. Wiki, fóra, blogy a průzkumy), mluvení (např. Audiokonference, Audacity®), poslech (např. Audacity®, podcasting, YouTube), sebehodnocení (např. Kvízy).

Vliv nových technologií na komunikaci v cizích jazycích

Jednou z oblastí, které prošly vlivem digitálních technologií zásadní změnou, je komunikace. Protože učení se cizímu jazyku směřuje ke komunikaci, nemohla tato změna výrazně nezasáhnout i zde. Nástroje digitální a multimediální komunikace nyní umožňují jak žákům, tak učitelům rozvíjet různé jazykové dovednosti. Ústní projev rodilého mluvčího téměř v jakémkoliv kontextu je dnes dostupný komukoliv s přístupem na internet a je otázkou několika minut, stejně jako dostupnost široké škály textů ke čtení v daném jazyce. I mluvení v cizím jazyce lze procvičovat snadněji s digitálními nástroji, ať už reálnou konverzací (například přes Skype), nebo třeba pomocí nástrojů umožňujících nahrát mluvený text, zpětně ho přehrát a případně zkontrolovat výslovnost. Díky novým nástrojům se také objevily nové způsoby komunikace, které mají své specifické charakteristiky dané vlastnostmi příslušné online služby (například psaní textových zpráv či sdílení videí a fotek). Na podporu vzájemného prolnutí cizích jazyků a nových technologií byla vytvořena řada materiálů, které jsou dostupné například zde.

Evropské jazykové portfolio

Vizí Evropské unie je to, aby každý občan hovořil alespoň dvěma cizími jazyky, a to na komunikační úrovni. Jedna z platforem online prostředí, která pomáhá naplnit komunikační úroveň, je Evropské jazykové portfolio (EJP). To se skládá ze tří navzájem propojených částí – jazykového pasu, jazykového životopisu a osobního souboru dokumentů a prací.

EJP napomáhá uživatelům zjišťovat dosaženou úroveň jazyka v jednotlivých jazycích a věnuje pozornost i základním dovednostem, díky nimž se lze domluvit o podstatných věcech jednoduchým způsobem. Vede uživatele ke shromažďování dokumentů o komunikativní kompetenci v různých jazycích. Vede uživatele k sebehodnocení podle jednotných evropských měřítek vytvořených Radou Evropy ve Společném evropském referenčním rámci pro jazyky a vede k zamyšlení nad učením a k nastavení si dílčích učebních cílů.

V prostředí EJP si lze zaznamenat své dovednosti a pokroky ve všech cizích jazycích, které se učíte nebo ovládáte. EJP podporuje nejen výuku cizích jazyků a schopnost lidí v různých jazycích komunikovat, ale vede I ke zlepšení IT dovedností.

EJP mohou využívat učitelé i žáci. Pro učitele je to příležitost využívat nové metody, formy a výukové strategie. EJP pro učitele vytváří prostor pro uložení různých materiálů (jako jsou testy, projekty, domácí úkoly), umožňuje komunikovat s žáky a sdílet s nimi materiály apod. Pro jednotlivé stupně škol a dospělé uživatele se používají odlišné verze.

Příklady aktivit do výuky cizích jazyků

Jak již bylo uvedeno, v roce 2016 byly na Metodickém portálu RVP.CZ publikovány články věnující se využití digitálních technologií v jednotlivých oborech základního a gymnaziálního vzdělávání. Přestože uplynula určitá doba, konkrétně čtyři roky, nedošlo k zásadním změnám v pojetí zařazování nových technologií do výuky cizích jazyků. Jako příklad pro první stupeň lze použít článek Tvoříme si e-knihu. Návrh aktivity poskytuje pro žáky atraktivní výukové prostředí, moderní prostředky vyjadřování a možnost sdílet výstupy aktivity (elektronickou knihu) s dalšími účastníky i mimo prostředí školní třídy. Pro starší žáky (2. stupeň) může jako inspirace sloužit aktivita Videokonference s neznámou třídou ve výuce angličtiny. Tato aktivita rozvíjí přímou komunikaci s použitím anglického jazyka jako jednacího jazyka, aniž by bylo nutné cestovat do zahraničí. V aktivitě jsou jazykové cíle (například výběr jazykových prostředků, použití zjišťovacích otázek tak, aby žák získal konkrétní informaci) a cíle související s ICT (rozvoj digitální gramotnosti, online spolupráce, komunikace prostřednictvím online nástrojů). Velkým přínosem je autentická komunikace a motivování žáků ke zjišťování informací prostřednictvím nových technologií. Aktivity jsou přenositelné na další cizí jazyky a umožňují snadné propojení se školami mimo Českou republiku.

Komunikace nemusejí být jedinou oblastí, kde se rozvíjí kompetence žáka při současném použití nových technologií a cizího jazyka. Takovou aktivitou může být komentování blogových příspěvků spolužáků (nebo jiných vhodných textů na sociálních sítích). Žák se učí vyjadřovat svůj názor a respektovat odlišné názory, vhodně upozorňovat na chyby a reagovat na kritiku. Z hlediska jazyka si tak žák rozvíjí slovní zásobu, formulaci s ohledem na netiketu a uplatňuje kritické myšlení. Podobných aktivit lze vytvořit řadu. Pro žáka jsou motivační a nenásilnou formou ho vedou k rozvoji, zejména autentických jazykových prostředků. Náročná jsou pro učitele, musí dbát na bezpečné chování na sociálních sítích, vyhledat vhodné partnery pro komunikaci, navázat spolupráci s učiteli jiné (zahraniční) třídy, vyhledat vhodná témata pro blogové příspěvky a být připraven na korigování příspěvků žáků. V neposlední řadě musí sám umět pracovat s novými technologiemi.

Kahoot!

https://kahoot.com/

Platforma pro učení hrou. Dovoluje vytvářet kvizy, které jsou přístupné přez web nebo pomocí mobilní aplikace. Platforma existuje ve třech verzích – základní (basic), pro a premium. Základní verze je zdarma, ostatní verze jsou placené.

plickers

https://get.plickers.com/

Platforma pro učení hrou. Dovoluje vytvářet kvizy. Kombinuje aplikaci s papírovými kartami. Platforma je k dispozici zdarma.

Minecraft Education Edition
https://www.microsoft.com/cs-cz/education/minecraft

Výuková verze počítačové hry Minecraft. Dostupná pro počítače (Windows, Linux), tablety i mobilní telefony (Android, IOs). Hra dovoluje vytvářet „reálné“ úkoly, které žáci řeší buď samostatně nebo ve skupinách. Jedná se o placený software.